V posledních dvou dnech jsem si opět ověřila, jak absolutně důležitá je nekomunikace, případně špatná komunikace.

Včera po celodenním emailování, které začalo paušální daní a přeneslo se do rozvodů po roce manželství, výživných, dělení neexistujícího majetku, „nezdaněných“ příjmů, abych se v pozdních večerních hodinách dozvěděla ( poté, co jsem pročetla tucet stránek nesmyslných elaborátů), že vlastně nejsem dostatečně vstřícná (v sobotu), což spočívá vlastně v tom, že pán se nejméně posledních 16 let pohledem neotřel o své daňové výsledky, natož, aby po cca 35. letech podnikání, rozeznal lehký rozdíl mezi pojmy „ nezdaněné příjmy“ a “příjmy osvobozené od danění“. Mimochodem i tento člověk spadá do kategorie „ na emaily s dotazy odpovídám do 1-3 měsíců, jak mám čas, já totiž taky žiju!“.

Dnes večer mi píše paní A. ze 4. patra, jestli bych mohla něco udělat s tím, že „ V bytě se od rána netopí, a už je tam opravdu veliká zima (pod střechou)!“ Chápu!

Podobný problém hlásila paní B z vedlejšího bytu ( mimochodem jsou příbuzné, trochu), poslala jsem tam instalatéra, a ten pak říkal cosi, ale vzhledem k tomu, že se to odehrálo před téměř 4. měsíci, prostě jsem takovou technikálii zapomněla 🙁 ovšem tehdy v říjnu, jsem si to pamatovala a když se 2 dny po instalatérovi ptala paní A, napsala jsem jí o telefonní číslo /změny telefonních čísel přece nehlásíme a když od nás třeba teče po schodech voda, sežeňte si nás jak umíte/, že je to poměrně složité a tak jí to raději vysvětlím po telefonu. Odepsala, že mi zavolá další den, ale už to neudělala, asi bylo teplo 🙂

Takže takhle to zhruba vypadá, když klienti/zákazníci nekomunikují, když vám odpovídají na důležité věci někdy, nebo nikdy, když vám nedají vědět, že to, co jim píšete čtou, berou to na vědomí, udělají, nebo udělali co jste jim řekli, že mají udělat, nebo se na to vykašlali, a pak se případně po měsících, někdy i letech ptají, proč něco je tak jak to je, a proč se TO neudělalo jinak. Nutí vás „prokrastinovat“, protože čekáte na jejich informace bez nichž se nehnete. Protože já bez informací jsem na tom podobně, jako bych vám pro vaši práci vypnula internet, nebo telefon, a připojovala vás podle své úvahy.

ale, jako všechno, i těšyt má své ale!

Pravda je, že jsem byla celý život zvyklá na něco se těšit, s přibývajícím časem jsem ale zjistila, že těšení všechno nějak zbytečně zrychluje, zejména, když jsou ty věci nahodilé, a tak nějak jako dál od sebe.

Jaro, léto, podzim, zima, něco, co bude za rok, to je jasný, s tím se nedá hnout, roční období se střídají bez našeho přispění, Vánoce, Nový rok jakbysmet, o dalších narozeninách ani nemluvě, ale pak tu byly takové ty nepravidelné libůstky, uskutečňující se nahodile, a ty dokázaly zkrátit rok na párkrát pár, nebo několik dní. Například výlety za hranice běžných dnů, brouci, motýle, sex, atp.. No a s tím je prostě konec, proč si takhle zbytečně zrychlovat život, že jo, řekla jsem si před pár lety?!

A tak se sexem sek sem koncem června 2011 ( snad to nebylo 2010?), což je pohodlné, protože nohy si můžu oholit jen cca 4x do roka ( pravda, má to svá úskalí, například, když mi tuhle doktorka vynadala, že se zánětem žil jsem přišla až koncem března, přesto, že jsem ho chytla už někdy v půlce ledna, mou odpovědí, že se mi nechtělo holit si nohy dřív, než o narozeninách, nebyla moc uspokojena, naopak, řekla mi, že jsem kráva ) a na všechno ostatní jsem se naučila těšyt maximálně den ze dne, no, možná dva dny, maximálně týden, a dost!

Jdu plavat, na vodu 33 stupňů jsem se těšila už 2 dny, a to stačí 😉

Tak jsem tuhle přemýšlela nad tím, co mi vlastně nejvíc změnilo život Celý příspěvek →

Situace je taková, že v neděli jedu pro štěně do Košic.

To už samo o sobě stojí za to, ale aby toho nebylo málo, můj muž mi tady soustavně předčítá názvy všech měst a vesnic, přes které musím projet, nebo, kolem nichž přinejmenším projedu, a vyrábí mi tak osypky!

Taky mluvíme sem tam slovensky, jen tak, tréningově, aby se Pollynka cítila jako doma 🙂 , a tak jsem si dneska vzpomněla na písničku, v které se zpívá ” Pred dubom, za dubom, jedna mala dve,….” No pravda, text trošku kontroverzní, ale no co už, tak jim to tady zpívám.

Můj muž se v té souvislosti ptá, co to mám za matroš, naproti tomu Kárka povídá ” Před dubem, za dubem, tam tě oškubem! Takhle to je!”

Tak jsem to našla, a já povídám ” Vidíš, tohle je doba na sviňu, když jsem byla já mladá, dávaly se okolo dubů i dvě, dneska škoda hovořit!”

a tak dále, a tak dále 🙂 Celý příspěvek →

Prosím pěkně, komu platíte?  Celý příspěvek →

Tradice je prostě tradice!

A když nic jiného, alespoň tradice by se měly dodržovat, a tak je tady, jako předchozích 8 let, Vánoční strom pro Oby a taky pro všechny, kteří nemohou, nebo nechtějí, být Vánocích tady doma, ale i pro všechny ostatní!

Mějte krásné, klidné a šťastné Vánoce, a pokud byl váš letošní rok stejně posraný, jako ten loňský, tak ať je ten příští mnohem vydařenější!