Těšit se

Jak vypadá, když se těšíte Vy?

Když se těším já, je to většinou hodně intenzivní a na to, nač se těším, chci většinou dosáhnot hned, přinejmenším bez větších prodlev, aspoň letmo, na chvíli,
ne za týden, dva, za měsíc.
No a pokud se někdo těší na mne, já to chci vidět, nejen slyšet.

Mám jednoho velmi dobrého přítele, který je přesto, že jeho pracovní i osobní čas je využit asi z 23 hodin denně, ochoten přijet do Prahy z Moravy, aby semnou třeba poobědval.

Mám jednoho velmi dobrého přítele, který si semnou rád vypije kafíčko kdykoliv během kterýchkoliv 24 hodin, protože se na mne těší.

Kdysi dávno jsem mívala jednoho přítele, který se na mne taky pořád těšil, říkal mi to každý den, ale pořád tak spěchal, že ačkoliv občas projel Prahou, neměl čas ani na Colu, natož na horkou kávu.
Možná i tohle je „těšit se“ , ale nějaké divné, nějaké sado-maso, možná jen sado nebo maso.

Řekla bych, že i „těšit se“ je patrně otázkou preferencí a je jasné, že preferencí máme v životě mnoho.
Na druhou stranu, „těšit se“ je preference dost důležitá a neměla by zůstávat měkde v koutě na někdy, kdy na ní bude čas.

Nemám ráda sado a pokud maso, pak hovězí.
A mám-li nějaké preference, je mi jasné, že se o ně musím starat, protože jinak by se mi mohlo stát, že zůstanou preferenční jen pro mne.

Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

3 komentáře u “Těšit se

  1. Nějak si nemohu vybavit, kdy jsem se naposledy na někoho těšila. Ty co mám ráda, vídám často, tak snad jen když někam odjedou, a dlouho je nevidím. Zato se hodně často těším na věci. Zní to materialisticky, ale je to tak. Většinou si něco objednám, nejraději kosmetiku (třeba z Avonu, nebo na netu) a pak se nemůžu dočkat, až se mi kýžený balíček dostane do rukou. Trhám papíry a zkoumám. Jakmile to prozkoumám a třeba vyzkouším, bohužel to pro mě ztrácí své kouzlo. Už je to prostě jen věc, kterou už mám. Ale to napětí a těšení stojí za to.

  2. Jak vypadá, když se těšíte Vy?Tak přemýšlím, jak to vypadá, když se těším já. Asi stejně intenzívně, asi to, na co se těším, taky chci hned a bez velkých prodlev: Jen jsem asi trochu i realista. Vím, že věci nejdou hned, že jsou ani ne preference, ale věci vyplývající z objektivní reality. Nezměním je. Objektivitu dokonce nezměním ani tehdy, když dosáhnu toho, na co se těším. Vím-li, a obvykle vím, že to, na co se těším přijde v určitou dobu, v určitý den, v určitý čas, těším se na to velmi, velmi intenzívně. A intenzívně to pak prožívám.

  3. Oddělil bych těšení lidské a movité, ač spolu úzce souvisí. Pokud se člověk těší na novou hračku (třeba auto), po jisté době (třeba objednací lhůta) ta počáteční euforie otupí (snad) a o to větší je prožitek, když je kýžený balíček doručen. Naopak lidské těšení funguje v čase. Pokud jde o bytost milovanou, člověk se těší i na setkání po několika hodinách. Jde-li o přítele, dá se těšit i na pravidelná setkání po několika letech (dřív to prostě nevyjde – v tomhle jsem příšerný). Každopádně dokonalý způsob, jak těšení přerušit je dostavit se na danou schůzku otrávený či v mizerné náladě. To už je snad lepší nedorazit vůbec.