Mé mýty kolem koní

A všech se musím postupně zbavit.

Platit bude nadále jen to, že kůň je ve velmi inteligentní zvíře…..

Ale je to prostě zvíře, a já jsem na zvířata zvyklá, žádný problém, myslela jsem si.

Skoro celý život žiju s pesama, nikdy ani jedna nebyla jako ta druhá, mají různé povahy,jsou více či méně oddané, poslušné, nebo svéhlavé, ale vždycky vím, co od nich můžu čekat, a to se nemění, celé roky se to nemění. Pesy, i psi, jsou prostě zvíře domestikované skrznaskrz.

Před pár lety do mého života vstoupily kočky, já v tom byla nedobrovolně, ale stalo se. I kočky mají různé povahy, jsou více či méně oddané, vůbec nejsou poslušné, vždycky jsou svéhlavé, a vpodstatě není možné donutit kočku, aby udělala to, co po ní v dané chvíli chcete. Kočky jsou rovněž zvíře domestikované, ale přesto, jejich pud má vždycky navrch.

Koně žijí s lidmi od nepaměti, stejně jako psi a kočky, přesto se o nějaké domestikaci nedá hovořit. Kůň možná může mít rád svého člověka, ale nikdy si nebude vážit "dobrého bydla", cokoliv pro něj uděláte, nebo neuděláte, přijme tak, jak to je, s koněm vede člověk každý den, každou chvíli, znova a znova stejný boj o pozici "silnějšího", a každou malou chybu, které se člověk v tom boji dopustí, využije kůň okamžitě ve svůj prospěch, aby si v další chvíli mohl vzít víc, ještě víc, a pak ještě víc prostoru.

Dnes jsem měla pátou koňskou hodinu, už při té čtvrté jsem si všimla, že jsem konečně přestala na koňském hřbetě řešit sebe, čeho se nejlíp držet, reagovat nesmyslně při jakémkoliv nečekaném pohybu,po sesednutí po té čtvrté jsem si uvědomila, že jsem začala víc dávat pozor na to, co udělá kůň.

Při dnešní páté mi trenérka nepřivedla ČT Soptíka, ale neznámého tmavého Sanyho. Zatímco Soptík reaguje na sebemenší pohyb a pobídnutí, Sany na mě svoje špuprnákle zkoušel celou hodinu, navíc Sany je štíhlejší v pase, a tak jsem na tom hřbetě lítala jak špinavé prádlo. 

" Aha,netrváš na tom, abych udělal ještě ten jeden krok rovně a necháš mě, abych šel doprava, tak já už teda rovně vůbec nepudu a hned jak budeš bokem u té ohrady, vsaď se, že máš nohu mezi těma deskama!"

" Super, nechalas mě, abych na pokyn nezastavil hned, tak až mi ho dáš podruhé, nezastavím vůbec!"

"Vidělas, že se mi do té 10 centimetrů hluboké louže nechce, a nechalas mě, abych se jí vyhnul? Zapomeň, že bych tam vkročil, až pudem zase kolem!"

A tak jsme spolu bojovali celou hodinu

"Nééééé tohle je špatně!" volá Veronika " Vrať se, okamžitě se vrať a přinuť ho jít do té vody!  NE, to je špatně, otoč ho a přinuť ho projít tou vodou, ne krajem té vody! NE, nenechej ho couvat, okamžitě obrať toho koně, kopní ho tou levou nohou, pořádně, a přinuť ho, ať projde tou vodou, nebo Tě příště před tou louží sundá! Zkrať si si pravou otěž, paty dolů, narovnej se, zmáčkni ho pravou, levou, uvolni se, sakra kopni toho koně!"

"Dneska mi to teda moc nešlo. " konstatuju, když vedu Sanyho zpátky z jízdárny.

"To nevadí, on je trochu svéhlavější, je to Arab!" směje se Veronika "Ale to jsem Ti předem neřekla, protože mi bylo jasný, že bych Tě na něj nedostala, ale on je hodnej !".

Kůň je velmi inteligentní, vychcané zvíře:-)

Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>