Až já budu prezidentem

a v případě přílé volby to nepovažuji za zcela vyloučené…..:o)

Jako téměř každý rok,ysnad s výjimkou roku 2006, kdy jsem v penzionu manželů výmluvného příjmení měla podstatně lepší program, jsem sledovala přímý přenos z Hradu, udělování státních vyznamenání.

Projev Václava Klause byl docela neKlausovský, přesto, že začal tím. že nebude hovořit o EU, čemuž se následně věnoval několik minut:o). Když pak pominu ten příchod, “člověk se téhle pozice nikdy nenabaží?“ napadlo mne, nedá se to naučit, že nabažil? a proč ne, když se třeba Uhl mohl naučit r?, když pominu, že většině vyznamenaných by se slušelo předávat ocenění v pokleku, nejlepší ze všeho bylo, když se Václav Klaus postavil vedle své manželky, která se k němu, zhruba po půlminutě, znovu otočila a řekla “ Dobrý večer:-)“

Dáša Havlová v krásných šatech a pan preident Havel vypadá moc špatně.

Sál plný zbytečných postav a jak by řekl básník „  V čele klaka a ctnostné rodiny a náruč chrizantém, černá saka a žena hrdiny…, co mi to říkáte, že šel bych zas a rád? Odpověď čekáte? Nasrat, jo nasrat!“

Až já budu prezident, těch pozvaných rób a motýlků bude maximálně 30, a těch vyznamenaných nejmíň 300!

A to je jeden z největších dluhů všech prezidentů posledních 21 let, že vyznamenání přebírají lidé,kteří na ně čekají i 65 let, a dnes už se nemohou ani postavit, aby je převzali:o(

Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>