Výročí smutné události může být veselé

Dnes je tomu 10 let, co jsem byla naposledy v práci, ale tehdy bylo 30..

 Padáka jsem dostala 26. července, bezprostředně po čtvrtletním termínu DPH, protože se hodilo, abych ta daňová přiznání ještě udělala.

Vyhodily mě dvě 20ti% společnice, Krásná a Chytrá, protože se jim zajídalo, že vydělávám víc než ony, a jako podklad pro vyhazov mi tehdy předložily poněkud komický rozbor mé špatné práce, vypracovaný velmi špatnou účetní, kamarádkou Krásné, na jejíž práci následně kancelář prodělala zhruba čtvrt milionu. Děvčata byla tak krásně radostně rozechvělá, že jsem řekla vlastně jen jednu větu “ Od kdy?“, ony odvětily, že od 1. září a já si šla po své práci.

Co se to stalo mi docházelo až v následujících dnech, a pak i v těch dalších, když jsem obdržela ještě dva další návrhy na ukončení smluv z kanceláří na stejném patře. A vlastně to nebyly jediné rány tohoto léta…

K 1. září jsem měla o 15 kilo míň a vůbec žádnou představu, co budu dělat dál. Tohle „zaměstnání“ sice nebylo vpodstatě žádné zaměstnání, ale navazovalo na všechno, co jsem dělala v předchozích 28. letech. No a když člověk neví, nedělá nic, resp. já jsem se prvotně uchláchilila tím, že jsem pracovala už tak dlouho, že si zasloužím alespoň půlroční odpočinek po němž si následně prostě najdu nějakou práci, a tak jsem začala odpočívat a při nákupech potravin se dívat, kolik co stojí a zda-li neexistuje i nějaká levnější varianta:o).

Pak přišlo jaro a léto na chalupě a já jsem zjistila, jak je fajn jít věšet prádlo dopoledne i v pondělí nebo ve středu, jak je fajn, nemuset se vracet přeplněným silničním provozem domů v neděli vpodvečer, jak je fajn chodit spát třeba až ve dvě ráno a vstávat bez budíku až když se probudím. Dodatečně jsem taky zjistila, že bez nadlidského úsilí dokážu docílit i toho, aby práce přišla za mnou a já nemusela nikam za ní.

A tak mne vlastně při příležitosti tohoto výročí mrzí jen to, že mi pravidelný, velmi slušný příjem připadal důležitější než moje svoboda, že jsem všechny ty nesmysly nedokázala všem %% společníkům naházet na stůl, a jít sama, že jsem promarnila spoustu let života s nesmyslnýma lidma, namísto toho, abych byla se svými zvířaty:o)

Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>