Je skoro noca vlastně ani nevím proč brečím.
Snažím se ze všech sil nemyslet na Madlu a brečet z toho správného důvodu,
ale mísí se to dohromady a ředí alkoholy.
Kdo jednou ztratí něco na čem záleží, ví, že je hloupé dobrovolně ztrácet z malichernosti,
možná ten, kdo ještě neztratil, musí ztratit, aby to pochopil.
Možná, možná ne.
Možná je víc pocit vlastní důležitosti, možná.
Kdybych měla to právo volby já, zůstala bych, protože pocit vlastní důležitosti nikdy není víc,
jenže já už to vím, už to vím dávno,
ale já to právo volbv neměla.

Láska
je
jen
slovo.”