Kdysi dávno, strašně dávno,byla jsem ještě hrozně moc malá, tak malá, že děj filmů mi ještě nic neříkal a rozhodně jsem ho nedokázala celý sledovat, mi moje máma vyprávěla o filmu 12 rozhněvaných mužů. Možná to nebylo o tom filmu, možná šlo o ten příběh, o příběh člověka obviněného z vraždy, se spoustou naprosto jasných důkazů, člověka, kterého měl soud odsoudit k trestu smrti za požehnání 12ti porotců. 12ti lidí v dané chvíli přesvědčených o tom, že rozhodnou správně.
To všechno si samozřejmě nepamatuju, to už znám z toho filmu, ale úplně přesně si pamatuju detaily jako vlak, dům za kolejištěm, jedoucí vlak, člověk, který viděl vraždu, vraha, a brýle, i když ty možná nebyly v té chvíli tak důležité, protože jsem tehdy ještě nechápala co obnáší vidět špatně bez brýlí.
Pamatuju si jak jsem pak ležela v posteli v tmavém pokoji, dívala se na dům naproti a představovala si jak mezi oknem mého pokoje a protějšími osvětlenými okny projíždí vlak.
Je to už strašně dávno, moje máma je právník-advokát a občas ji slyším říkávat ” tomu bych dala provaz”. Je to už dávno a taky už je to moc dlouho co si se svou mámou nerozumím, nejen pokud jde o provazy.
Taky už je dávno, co jsem viděla poprvé ten film, který jsem od té doby viděla mnohokrát a přesto jsem vždycky stejně nedočkavá argumentů toho muže jehož svědomí spěchalo méně než on, méně než spěchali ostatní a jejich svědomí.
Nevím proč, možná proto, že jsem byla tehdy tak malá a tak moc jsem věřila své mámě, vždycky, když něco vím úplně jistě, protože to prostě vím, protože jsem to přece viděla, nebo slyšela, vzpomenu si na ten večer a na mámino vyprávění, a uvědomím si, že pokud si máme být něčím naprosto jisti, musí existovat i pochybnost.
Uvědomím si, že kde existuje pochybnost, tam nikdy nemůže být naprostá jistota a nemůže to změnit žádný soudce ani žádných 11.
A tak mi prosím odpusťte, že nikdy nemohu souhlasit s věcí jakou je trest smrti, nevidím totiž moc dobře a nejsem si úplně jista, zda by to mohly nahradit brýle, nejsem věřící a tak jsem tu sama na všechny pochybnosti, pochybnosti o lásce, nenávisti, životu, smrti a pravdě, to zejména.