Všude kolem je milion věcí, vůní, zvuků, vět a většiny z nich si běžně vůbec nevšimneme.Některé se naopak zaryjí někde hluboko do podvědomí a kdykoli kolem nás projdou, vynoří se vzpomínka.
Nedaleko je voda, občas po níprojede loď, ale vidím ji přímo před sebou, nedívám se na ni z vysokého svahu.
Vonívá tu jasmín a nikdy mateřídouška.
někde v povzdálí vede trať a když je ticho a jasno, slyším ten vlak, jen nevím kam jede.
Venku za oknem do sebe narážejí dřívka, vždycky když uslyším ten zvuk vidím tu vodu z vysokého svahu, ucítím vůni mateřídoušky.
Voda je za mlhou, jasmín ještě nerozketl a vlaky dnes není slyšet,
občas zafouká vítr a rozezvučí dřívka