” A když jo, tak až leda v noci!”Platilo do nedávka. Prostě, když tu byli ONI- teda Adam s celou tou svojí šílenou partičkou, kočk domů nešel a trávil 2,3 dny tu za plotem, tu na stromě, prostě kdekoliv, hlavně v nedohlednu. Kočk má totiž hrůzu z Matěje, který je dost hlučný a z Pastelky, která je bulteriérka. Kočkovi to nerozmlouvám, dobře činí, taky bych nejraději za plot, na strom, nebo prostě kamkoliv.
Co přišel kočk o koule, zdržuje se doma víc, rozhodně přes den když je horko, protože v chládku v posteli je rozhodně líp. Nebo za deště, to je v posteli rozhodně líp, no a o bouřce ani nemuvě, kočk bojí. No a protože venku buď prší, nebo je bouřka nebo horko, kočk je v posteli vlastně pořád.
Dneska nepršelo, ani nebyla bouřka, vlastně nebylo ani žádné výjimečné vedro, bulice byla pořád venku a Matěj byl celý den dost hlučný a kočk trávil celý den kdesi.
Vpodvečer už mu to ale bylo asi dlouhé a tak tu a tam poskočil za nějakým rohem, případně tryskem přeběhl od jednoho plotu k druhému. Večer pak zřejmě zaťal zuby, Matěj už nehlučel a bulice pospávala v křesle, a s výrazem ” Budu dělat jakože tu nejste!” vkročil do baráku, pomalým krokem prošel kolem nás všech a pak tryskem opustil dům oknem.
Teď už je tu ticho, všichni šli spát, i kočk už spí na peřině v mé posteli.
Uvidíme ráno, jestli vyhraje chuť na smetanu, nebo hrůza z bulice:-)