Zaměněné děti a jak často se to asi stává?

Určitě existují nějaké desetiny %% v kterých se to stane.“Dvěma maminkám, jimž se koncem června narodily holčičky v nemocnici s poliklinikou v Dolním Kubíně na Slovensku, lékaři po porodu obě dcerky zaměnili. Ve středu to s konečnou platností prokázala expertíza DNA biologických rodičů obou dětí. ” toje kus dnešního článku z tisku a já se taky zamyslela nad tím, zda bych to byla bývala když se mi kdysi narodil syn a myslím, že nepoznala.
Kdysi dávno, už je to skoro 30 let, pamatuju takový zvláštní příběh z práce, příběh – spudní spor ke kterému si tehdy soudce rozhodující o otcovství dítěte přivolal právní zástupce matky i otce a na celou při uvalil přísné embargo.
Tehdy šlo o rozvádějící se manželský pár a celý problém kolem jejich rozvodu vznikl z dojmu otce, že jejich dítě není jeho, tedy, že si ho manželka pořídila s někým jiným. Paní se urazila a rozjel se kolotoč rozvodu a určení otcovství.
Nevím, zda už se tehdy vědělo co je DNA, které lze nyní běžně zkoumat, ale otcovství se v dobých ještě nedávných určovalo v 1. fázi podle krevních skupin a pokud tímto úkonem nebylo dosaženo jednoznačného výsledku, následovaly kroky další ( porovnávání lebek a tak podobně).
No a tak se v tomto případě zkoumala nejprve krev dítěte a otce a vznikly pochybnosti, pak se zkoumaly další a další detaily a pak se to soudci zdálo divné a tak přibral k vyšetření i matku a zjistilo se, že otec není otcem dítěte a ani matka není jeho matkou. Lékaři omdleli, ovšem soudce zůstal při vědomí. Napřed věc projednal se soudcem odvoalcího soudu v Ostravě ( kdyby náhodou někdo podal odvolání) a pak si předvolal k uzavřenému jednání právní zástupce “rodičů”( jo,jak v americkém filmu:-)) a uzavřeli dohodu o totálním mlčení. A pak vynesl rozsudek ” rozvádějící se pan Y je otcem dítěte X”.
A jak to celé dopadlo? Pan Y se omluvil manželce, návrh na rozvod vzali zpět, dítěti zůstali oba rodiče, všichni byli spokojeni a myslím, že se dodnes nikdo nic nedozveděl.
A jak to vím já? Moje máma byla tehdy právním zástupcem pana Y a já si myslím, že to tehdy bylo od toho soudce rozhodnutí velmi prozřetelné, protože představte si, že by se stejným vyšetřením museli podrobit všichni, kterým se v ten den ve stejné porodnici narodily děti a pak, dvě desetileté děti by měnily rodiny? Hrozná představa, nebo ne?
No a konečně, statistiky říkají, že průměrně ve 2 případech z 10ti nejsou otcové narozených dětí skutečnými otci, takže možná se tahle nespravedlnost občasnou nechtěnou záměnou děti takhle vyrovnává zásahem ruky Boží:-)

Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

18 komentářů u „Zaměněné děti a jak často se to asi stává?

  1. Mod, to káždá dcera…moje máma si vždy stěžuje, jak se chová babička. A jak se chová máma? jako babička……….a jestli to čeká i mě , tak si jdu preventivně hodit smyčku!

  2. No, a to si představte, když by někoho z nás omylem v porodnici vyměnili za černocha :o) Bych se teď projížděl na velbloudovi někde v Africe…

  3. Já napříkladjsem vyměněnej úplně určitě, moje matka ústa nezavře od kuropění do klekání, otec je známý seladon, a já – uťápnutý introvert, co se bojí hubu otevřít a vynahrazuje si to blogováním 😉

  4. šmarjá to je strašná představa že moje máma není moje máma. Žel jsme ji všichni tak podobni, že se asi nemusím začít bát 🙂 Jináč je to teda síla..to jako fakt. A pak…se nám narodila Týnka před měsícem!

  5. laceysmířit se s něčím takovým to jde určitě jen těžko a proto si myslím, že v takovém případě jeprostě lepší, když senikdo nedozví nic a 10 let života se nemusí měnit. Máš pravdu, že děti vyrůstají v nějakém prostředí na které jsou zvyklé, většinou asi milují lidi které považují za své rodiče a taková rána by navždycky zranila nejméně 6 lidí a to nemluvím o prarodičích atakdále.

  6. Děti teda nemám 🙂 A ani neplánuju zatím. Ale souhlasím Mod. s tebou, že soud to rozhodl správně. Je to hrozný, co se může stát, ale co se stalo, stalo se a vyměnit ty děti nazpátek, když každý vyrůstalo jinde. Kdybych to věděla jako matka, ani nevím, jak bych se zachovala. Asi by mi to trvalo nějakou dobu, než bych se s tím smířila, jestli by jsme se s tím vůbec smířila..

  7. mayovíš kolik takových etických problémlů soudci běžne přehlédnou, když odsoudí někoho bez důkazů, nebo když odmítají vidět důkazy které existují? no a pokud jde o advokáty,tak do téhle práce nemůžeš etiku vůbec tahat,to by se každý advokát, který úspěšně obhájí vraha, musel po rozsudku oběsit.

  8. jen jsem si představila, jak se v tom soudci “bila” nepříjemná pravda s pro všechny méně ubližující milosrdnou lží…

  9. mayoeticky je to problém pro ty dva soudce a dva advokáty a porodníka. No a pokud bychomchtěli ve věcech dětí pitvat etiku, museli bychom se především zaobírat všemi matkami, které si pořídí dítě s jimým partnerem než je jejich manžel, ať je důvod jakýkoliv. Etický problém pak možná jsou i děti narozené svobodným matkám, které jakkoliv ošálily potenciální otce svého dítěte, prostě proto, že dítě chtěly. Celé je to prostě problém:-)

  10. IbOkteré matky myslíš? té o které píšu? ta se to přece taky nedozveděla. Naštěstí měli takové ty krevní skupiny, kdy se to jednoznačně na první pohled stanovit nedá, až z těch podskupin pak ano a to si přece nikdo nenechává dělat, většina lidí ani neví jakou krevní skupinu má.

  11. Je to dost rozumné řešení. Ale nechtěla bych být v kůži té matky, která teda musí žít s vědomím, že její vlastní dítě, který teda nikdy neviděla, někde žije…

Napsat komentář: maya Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *