A aby ne, přece když se dělá střecha,musí pršet!Ta přestavba začala už počátkem července, moc sice nepršelo, jen tu a tam, ale když, tak vydatně, takže v každé místnosti 4 bytů se objevil nějaký ten flíček.
Střechy nad hlavou ubývá, zato deště přibývají a fleky na stropech už vlastně ani není vidět, protože se slily.
Když je omítka hodně promáčená a nabobtnalá a už nemá kam tu vodu ukládat, spustí se vodopád, tu na gauč, tu do postele, tu do elektroniky, tu kamkoliv.
V sobotu pršelo dost a já večer otevřela dveře do šatny a kruci písek, zas se mi tu vyčural ten jejich pes a zrovna sem!" bědovala jsem cestou pro kbelík a hadr a pak, když jsem 100x vytřela a zvedla se, vidím, že mokré jsou i police, že čerstvě narovnaná trika a svetry, pověšené šaty , všechno je mokré a slité omítkou.
Dnes ráno mi volal syn Vůbec jsme vnoci nespali, všechny kbelíky, lavory a hrnce co máme jsou rozestavěné po pokoji na parketách a celou noc jsme je chodili vylívat. Sem neprší, sem chčije!!" Mají tam nejen šatstvo a elektroniku, ale taky 3 malé děti.
Studené vody máme dost, teplá neteče už měsíc, kotelna je rozdrbaná stejně jako půda, majitel stavební firmy si vzal dovolenou a na telefonu nechal vzkaz, aby mu nikdo nenechával vzkaz. V kotelně je možné najít dva joudy, kteří cosi šmrdlají a nic nevědí. Nikoho nic nezajímá.
A proč to píšu? Píšu většinou o věcech na které myslím, na věci které mi dělají radost, ale i na ty, které mě trápí, nebo mi vadí, píšu o nich jako každý z Vás.
A chčije a chčije.
