Ty jsi bývalá prostitutka!

Křičela na mne  Vlastička přes půl patra domu.Vlastička byla moje sousedka, Vlastička z IKEMu, už jsem tu o ní psala, nakonec teď u Vlasty mám z jejího bytu" ložnici, obývák , jídelnu a koupelnu s WC ( po přeštukování ten smrad zmizel).

Vlastička nebyla moc normální sousedka.Normální sousedi jsou ti, co si občas přiběhnou půjčit cibuli, vejce, nebo kafe. Vlastička všechno vždycky měla a když ne,poslala si do krámu Péťu. Když měla přebytky, poslala s nima Péťu  a tak Péťa soustavně nosil přebytečná vejce a kytky. Jenže, já jsem nevděčnice, možná těch vajec bylo málo a já i přes ně viděla, jak se zeď v koupelně pod tou jejich nafukuje a nafukuje a, no prostě jsem začala být protivná a šlapat na kuří oka.

V tom bytě jsem byla do té doby jen jednou a to v ponurém pokoji, kde sem dostala panáka Metaxy. Když jsem přišla podruhé, nechtěla jsem vidět pokoj, ani pít Metaxu, chtěla jsem vidět koupelnu a pak se to stalo a začalo 1. dějství.

Ta koupelna byla velká 150×300 a po levé straně vedle dveří byla vana 150×70, těsně vedle ní pak umyvadlo, vedle něj regál až do stropu a v něm špajz, vedle něj kus kuchyňské linky s dřezem jehož odtok vedl do odtoku umyvadla, pak WC.

Nevím který odtok se hádal s kterým, ale už tam ta zeď pod umyvadlem za regálem a u WC nevypadala 2x zdravě.

Proboha Vlasto, dyť ty jsi doktorka! Tohle přece není možný!! Koukejte to dát do pořádku a tu kuchyň vraťte tam kam patří!" ano,tohle jsem řekla a to jsem neměla dělat, protože oni v tom bytě bydleli od 85, zatím co já se do toho baráku přistěhovala až v 98!

A začalo 2. dějství, které kupodivu nevylepšilo stav stěn v bytě pod nimi, nevylepšilo nic, naopak, všechno zhoršilo. To se tak někdy stane, že když si dovolíte ozvat se a máte pravdu, udělají se z toho sračky a z Vás sráč, obzvláště když na jedné straně stojí lékařka a na té druhé …………., no později.

2. dějství bylo o odkopávání rohožek ( kdykoliv šla z bytu, musela kolem mé rohožky), třískání dveřma výtahu vedle mého bytu, vyrývání kosočtverců na mou schránku, na zdi chodeb, do dřevěných stěn výtahu, do  vnitřní strany dřevěných vstupích dveří domu. Vejce už nebyly, kosočtverců přibývalo a zeď v patře pod nimi se dál nafukovala a já byla čím dál tím víc nasraná a tak jsem rozpoutala dějství 3. žádostí o vyřešení podanou na stavebním úřadě.

Ovšem, to jsem neměla dělat, to jsem si už opravdu, ale opravdu dovolila moc!

Jednou takhle v pozdní sobotní odpoledne se dobaluju na chalupu, Filip už byl kdesi dole s pesama, slyším z chodby nějaké rány. Otevřu dveře, nikde nikdo, rohožka běžně až pod schodama a celé patro chodby plné rozmetané hlíny a květin, které jsem měla nastavěné na schodech, vzdálené klapání podpadků.

Co je moc to je moc a tak jsem vlítla do výtahu a sjela dolů. Byli tam všichni, dole o dveří Filip a obě pesy, na schodech z přízemí do patra můj syn který si šel o čemsi povídat s Filipem a mezi nimi v přízemí u schránek Vlastička s Péťou.

Vlasto sakra si normální? proč tohle děláš? Potřebovala bys dostat pár facek, aby ses vztamatovala?" , to jsem hulákala já.

A ona?  Drž hubu ty kurvo! Ty jsi bývalá prostitutka a všichni to tu o Tobě vědí!", no ano, tohle hulákala ona na mne.

Pak se vydali dolů po schodech a vyšli z domu. Nás 5, tedy Filip, Adam, obě pesy i já jsme zůstali zamražení.

Podvědomě jsem se ohlídla za sebe, nikdo tam nestál.

Můj syn lehce zrudnul a odešel k sobě domů promyslet si co právě slyšel.

Můj muž, který mě tehdy znal jen 8 let si mě zkoumavě prohlédl.

Já přemýšlela odkud to má, protože i kdybychom obě šlapaly, určitě by to nebylo na stejném místě:o).

Samozřejmě, i 4. dějství se konalo:o)), zhruba za 14 dní jsem dostala předvolání na MO Policie ČR, kde na mne Vlastička podala trestní oznámení pro vyhrožování fyzickou likvidací. Policie to pak předala Přestupkové komisi OÚ, kde jsem zaplatila dvěstě, protože jsem odmítala popřít, že jsem řekla, že by těch pár facek dostat potřebovala. Pak jsem se zeptala, kolik by stálo,kdybych tu věc zrealizovala a pán řekl, že asi tak 2 tisíce. Zeptala jsem se, jestli to mohu zaplatit rovnou.

Na dějství 5. jsem čekala 5 let, Vlastička ani Péťa už v domě nejsou  a přišlo to na pouhých 300 tisíc.

Jedna z nejlepších investic mého života.

No a memento, samozřejmě " Já už mohu být čímkoliv, protože to stejně o mně všichni vědí."

Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.