a ani se nikam nemusí.Venku je už druhý den krásně a teplo, živelnější část domácnosti Filip a Zlato se koupou tisíce km daleko, kdesi u Sete a my ostatní, Geri, Tina, Ňuninka a já si užíváme zvláštního klidu, který tu často nebývá, rozhodně tu nebyl od Vánoc 2004, co tu s námi bydlí Zlato.
Dnes mě po 6té ráno probudilo ee" a na něm dobrou noc", pak jsem ohlásila Aloei, že jsem se dnes ráno probudila a šla jsem znovu spát. V půl 10 mě probudili z Plynáren, aby mi sdělili, že oni mi sice včera dali plynoměr, ale já nedosala potřebné dokumenty a ten pán, co mě má zastupovat na plnou moc, tak ten, že už u ni nich 2 měsíce nepracuje.To mě usmálo.
Teď je skoro 10 a blondýny zařezávají v čisté, Zlatem nenamočené posteli, obě hlasitě chrápou a ani jedna ještě nebyla venku přesto, že dveře jsou otevřené už od 7mi. Přes tu největší je přemotaný kočk, nechrápe,ale tlapku má přeloženou přes oči, protože zataženými závěsy tu a tam probleskne slunce. Na zdi nad postelí u mé hlavy spí sršeň. Všechno je tu tiché a klidné.
Máme dovolenou.
