Den 1.

Když se mi něco nechce, tak se mi i špatně spíA tak jsem vyrazila v úterý ráno cca po 3 hodinách spánku a to se mi do nich ještě pletly básničky:o). V Brně mě na kafe nikdo nepozval a tak jsem ho jen projela, jako obvykle, abych krátce poté, naprosto neobvykle zabloudila. No, tohle se mi stalo poprvé za 20 let, co zdolávám tuhle trasu prakticky poslepu! Nebudu tvrdit, že nevím nač jsem myslela:o), ale když jsem se probrala, byla jsem místo v Olomouci v Kroměřiži:o)).a popis cesty odtamtud do cíle popíšu 1 slovem  strašné"!

Bohužel jsem nemohla přímo do Ovy, takže AŽ v půl 2 jsem zaparkovala z pracovních důvodů na komplikovaně placeném parkovišti v Místku. Při výjezdu ven z auta a k budce  Ta budka by měla stát u té závory ne?o)" povídám…."No tuš my vime, že je to na hovno!" odpověděla mi cizí paní a já věděla JO SEM DOMA":o))

13.48 a ve 14 jsem měla být 20 km daleko na Krajském Ú v Ostravě, když jsem vešla do vrátnice, tutalo 14.

Kytka, kterou jsem si u Danulky objednala měla být za 500 ( no ona v Praze stojí růže 70-95), byla za 600 ale v Ostravě stojí růže 20,-, bylo jich hodně a byly jasně červené jako ty lístky v Americké kráse.

Nevím jakou kapacitu má tamta obřadní síň, možná 100-150 lidí, v to úterý jich tam bylo tak 400 a ti poměrů znalejší zůstali venku. Žádná klimatizace, sedět ani stát nebylo kde a zhruba v půlce obřadu jsem Danulce šeptla  Cítím, jak mi teče z vlasů ta červená barva", nicméně myslím, že ze všech teklo všechno Poslední Ivánčina roztomilá zlomyslnost, bylo tam tak 45 stupňů" a nedalo se ani pohnout.

Napřed hráli Měsíčku na nebi…" to byla Ivánčina nejoblíbenější a já se začala usmívat, když jsem si vzpomněla kolik tisíckrát jsem ji tohle slyšela zaníceně a strašně zpívat:o)) a pak už nevím co bylo dál, pořád jsem slyšela ten její hlas a uvědomila jsem si, že mi to prostě ještě nedošlo, že jsem ten fakt neakceptovala a asi se mi to ještě dlouho nepovede.

Všichni pak jeli někam do Stodolní a my s Danulkou jsme jely na přehradu na terasu našeho veselého mládí, kde jsme kdysi sedávaly všechny tři:o).

Vpodvečer jsem udělala rychlý okruh po známých a příbuzných abych se mohla definitivně pro tenhle den usadit v místě, které je mi nejbližší a kde mají ten krásný úpravený balkón, kterému říkám domácky hřbitůvek:o) tedy u Danulky ve vaně se sklenicí vína.

Neskončil ten den zas tak hrozně, jak začal. Do postele jsem dostala velkého plyšového medvěda, ležím, koukám velikým oknem bez záclon na nabe plné hvězd, Velký Vůz přímo přede mnou a já přemýšlím jak je ty hvězdy asi vidět pár set kilometrů západněji ode mne, snad ano, snad stejně, říkám si a usínám:o)"

Olešná v podvečer
Přehrada Olešná z terasy v podvečer

upravený balkon
Takhle by měl vypadat každý balkon

tam za kopcem jsem bydlela
V domech za tímhle kopcem jsem bydlela 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.