Ráno budeš vzhůru brzy, vstane mamka, probudí kohouta a ten pak probudí Slunce….." řekl na dobrou DavidNo a tak to taky ráno bylo, ale naštěstí jsem i multiusínací a tak jsem usnula znovu v těch 6 a znovu pak ještě v půl 9 a tak jsme my dva nezaměstnaní spali až do půl 11 a tak jsem se s tímhle skvělým průvodcem dostala ven, objevovat nové krásy města, až po poledni.
Zubožené Místecké náměstí, vlastně jedinou historickou pozůstalost z celého města, už docela pooupravili, patrně vlastníci domů a nějaká moudrá hlava vymyslela docela dobře, jak náměstí odizolovat od té příšerné magistrály", která vede přes celé moravskoslezské dvojměstí, vedle náměstí přistavěli směrem k silnici další náměstí.
Prohlíželi jsme hlavně kavárny, bary, vinotéky, armyshopy a palačinkárny a tak, ačkoliv jsem už nejpozději ve 3 chtěla být na úplně jiné Moravě, teprve ve 4 jsem vyjela z města. Myslela jsem si, že vyjedu v města, ale 3 kilometry jsem popojížděla hodinu a půl, protože nějaká moudrá hlava vymyslela opravu silnice – hlavního tahu z Brna do Polska, takovým stylem, že se opravuje v úseku 1 kilometru v celé šíři najednou, jezdí se v obou směrech po půlce jednoho pruhu a krajnici a 2 muží, jeden na začátku a druhý na konci, pouští cca v 5ti minutových intervalech dopravu tu z jedné,tu z druhé strany. Než ten úsek projede kamion, trvá zhruba 10 minut.
Celkově jsem měla pocit, že se na Moravě udál jakýsi silničářský boom, protože v celém úseku už skoro od Brna až po Ostravu je v opravě" nebo výstavbě nejméně 120 km ze 180ti.
No a tak než jsem se propletla asi 20ti stavbama silnic a železnic a dojela do místa určení 50ti vesnicemi podivných názvů, opět přes Kroměmříž, pomalu se začalo stmívat.
Ale, v krbu bylo zatopeno, víno bylo nalito a plnou sklenici jsem nafasovala už ve dveřích. Pak jsem si prohlédla dům a zablácené pesy mi ukázaly celou rozblácenou zahradu a pak už byla tma a já byla tak špinavá, že ten den musel prostě skončit jedině takhle:
