žádné překážky cestou, i když, taky je Vám to podezřelé, když se celý den všichni usmívají?
Začalo to hned ráno, sotva jsem potřetí vstala, volá Adam, že Kamila přinesla doporučený dopis z MHMP a jestli to má vzít " No jasně, to bude kvůli té kotelní dotaci, vem, trhej a čti!" a pro jistotu jsem si sedla. Zbytečně, dotaci jsem dostala a dokonce o 18.300 větší než jsem si troufala doufat.
Cesta do Prahy i ona sama byla nezvykle průjezdná a tak jsem v Kafefůru na Smíchově byla co by dup. Parkovací místa taky byla a povedlo se mi zaparkovat přímo naproti samodveřím do objektu.
Dál jsem šla najisto, sebrala jsem co sem chtěla a odložila si to k pokladně, že se pro to vrátím a zaplatím později, abych se s tím nemusela tahat. Pak jsem obešla další krámy a 2 kusy toho co jsem měla odloženo jinde jsem koupila za cenu odloženého jednoho, ale vrátila jsem se a řekla jsem jim to, byli rádi. Navíc jsem se ve všech krámech musela podepisovat fakt jen jednou a nikdo ani jednou neřekl " Já se jen dívám jak debilně se to podepisujete."
V Bublinkové kafárně jsem si dala presso a pomerančové Capy a ten číšník hned sám od sebe věděl, že nebudu mít zapalovač a položil mi na stůl sirky.
Pak jsem jela opět průjezdnou Prahou na druhý břeh a prodavačka ve voňavém obchodě mi moc mile ukázala asi 10 variant toho co jsem doufala, že budou mít aspoň v jedné.
V jiném obchodě jsem se ptala na něco krásného a prodavač pravil, že to nemají, ale že krásný je on. No vím, že jsem vzhledem k dosavadním úspěchům dne měla být milá, ale nešlo to a tak jsem si ho prohlídla a řekla "Ano? Aha. Tak pa."
U Pithartů to bylo bez fritů protože přece držím dietu, ale když jsem se zamračila na ta křídélka, prodavač se zasmál, omluvil a vyměnil je za křídla.
Před domem bylo parkovací místo a hned jak jsem vysedla šla kolem Adéla a vzala mi všechny tašky, že mi je vynese nahoru.
Sotva jsem si sedla, přišel Adam a přinesl mi chlebíčky.
Tak nevím, buď je prostě dnes jen takový den a nebo se všichni odněkud doslechli, že jsem smrtelně nemocná:o))