A na tichém nebi milion hvězd

Když jsem přijela předvčerem k Vltavě, v čerstvě opravené lednici bylo + 20, ale než jsem se stačila ohřát, u dveří Dobrman, že mu teče ze stropů voda a netopí topení.

Když jsem se včera vrátila k Labi už trochu foukalo a kočk byl na potulce. Pak se setmělo a vzduchem začal lítat déšť, kroupy, kočkové, prkna, věšáky, přepravky uložené venku s věcmi v zimě vevnitř nepotřebnými a taky netové připojení. Vítr ze země vytrhl v úterý (po ¾ roce opravený) mechanismus otevírání vrat a srazil několik metrů plotu.

Pochválit musím les, je dobře zasázený a stromy jsou ohebné přiměřeně, všechny na dohled vydržely. Taky musím výjimečně pochválit ČEZ, výměnu elektrického vedení asi provedl kvalitně, proud nevypadl ani jednou.

Obvykle se tu nebojím na samotě u lesa, nebála jsem se ani včera i přesto, že jsem tu byla se zvěří sama. Domeček zdá se být pevný, zdi jsou tlusté, střechu nemáme plechovou, uvnitř nebývají slyšet ani orkány, pokud předměty lítající vzduchem netlučou chvílema do oken v přízemí. Dnes v noci jsem se bála jen o kočk, kterého jsem ve vichru hledala venku mezi poletujícími prkny a krabicemi. Přežil, našla jsem ho nepoškozeného až v 6 ráno, když vítr trochu utichl.

Jediné, co se za dnešní noci zdálo být úplně v pořádku, bylo nebe, černé, absolutně bez mraků, tiché a na něm milion rozsvícených hvězd.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.