Dobré skutky jsou prima věc

jen Vás nesmí stát život:o)

Tak jsem si Gombo u té Tvé polemiky ( http://gomba.bloguje.cz/508144-toz-su-magor-nebo-nesu.php) vzpomněla na pár svých dobrých skutků i na to, že se posledních pár let přistihuju při jejich páchání při tom, že se pokaždé leknu, co to zase dělám, ale u toho Tvého  nikdy " jsem si vzpomněla na jedno své nikdy:o), stalo se už hodně dávno.

Myslím, že mně by se měly dobré skutky už přímo zakázat, třeba nějakou vyhláškou nebo rovnou zákonem, protože když já začnu kácet strom, nelítají třísky, ale půl lesa, udělala jsem už i dobré skutky, které mě málem připravily o duševní zdraví a ani po mnoha letech jsem se z nich ještě nevzpamatovala, ale mám i své malinké dobré skutky, které páchám soustavně, jen už s větší obezřetností, Třeba, když chci vyplatit nějakého bezdomovce, rozhodně bych neotevírala peněženku před ním, spíš poodejdu pár kilometrů, tam si ty peníze vyndám a pak se vrátím. Stopaře beru jen na dálnici, kde se dá jet rychle, musí to být stopař kdo se bojí, ne já:o).

Už je to pár desítek let, pracovala jsem tehdy ještě v advokátní poradně ve svém rodném městě, přišel takhle kolem poledne do mé kanceláře mladík, poradit se co má dělat, když mu neporadil jeho kurátor.

Vyprávěl mi, jak ho před týdnem po pár letech pustili z vězení, vyprávěl, že nemá kam jít, nemá si za co koupit jídlo a ukázal mi jedinou věc která mu zůstala, kapesní stříbrné hodinky, prý po otci, které by nerad prodal.

Za léta své praxe vím, že tihle lidi to mají těžké, pokud jim venku nezůstal někdo komu by na nich záleželo, když se nemají kam vrátit, po letech výjdou ven, nemají práci, nemají kde spát , někdy se dostanou ven taky v zimě, ale jejich oblečení je letní protože je prostě zavřeli v létě. Když nemáte kde přespat, kde se umýt, do čeho se převlíct, těžko seženete práci a to i tehdy, když Váš poslední zápočtový list nemá zrovna razítko z Valdic. A je to pořád stejné, doba na tomhle nic nezměnila, je to stejné pro lidi co vyšli z kriminálu i pro bezdomovce.

Půjčila jsem mu stovku a ta stovka tehdy dělala 1/8 mého brutto platu, a na papírek jsem mu, jen tak pro formu, napsala své jméno, aby jeho  Určitě Vám to vrátím!" neznělo jen tak naplano.

Uběhlo několik let a jednoho dne přišla do mé kanceláře moje máma která se právě vrátila z pracovní cesty z nějakého vězení.

Sedla si a   Znáš nějakého XY??"

No já si pamatuju skoro všechno, krom čísel, ale, tohle jméno mi nic neříkalo  Ne, myslím, že ne, proč?"

Otevřela tašku,vyndala z ní peněženku a z ní nejzmuchlanější stovku co jsem kdy v životě viděla  Tohle Ti posílá a mám Ti vyřídit, že ještě jednou moc děkuje……".

Ta stovka mu tehdy asi moc nepomohla, možná se ale aspoň párkrát najed, možná si mohl svojí svobody" užít aspoň týden než ho znova zavřeli. Možná, že kdyby se tenhle člověk měl kam vrátit a mohl regulerně začít znovu", přinesl by mi ji sám, určitě by ji přinesl.

No a tak myslím, že dobré skutky s mírou ano, vždyť nakonec  co nezabiješ, to Tě posílí!" :o)

Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.