Před pár dny jsem obědvala s jedním přítelem, na ten oběd jsem ho pozvala už vloni v březnu, ale pořád nebyl čas. Nakonec to všechno dopadlo dobře, sešli jsme se, poobědvali, on zaplatil a šli jsme:o), prostě to bylo fceně.
Taky jsme si povídali u toho jídla, o práci, volném čase, společných známých i neznámých, o všem možném prostě. Mimochodem jako předkrm byl tatarák s citronovou šťávou, moc dobré a pak jsem měla velký vysoký biftek ve slanině s pepřovou omáčkou a smetanové brambory.
A tak jsem se dozvěděla o bytě v horách.
Tenhle můj přítel žil vždycky v Praze a vždycky v bytě a před pár lety si postavil velmi pěkný DOMEK, taky v Praze, takový domeček na 3 patra s vnitřním tedy krytým bazénem, saunou, posilovnou a samozřejmě zahradou, domeček se vším všudy a člověk by řekl, že si to všechno o víkendech bude užívat, protože přes týden na to čas rozhodně nemá, v 8 je už v práci a v 8 večer mnohdy ještě taky.
On je sportovní typ asi tak jako já, na žádných lyžích nikdy nestál a jeho žena taky ne, takže jediné vysvětlení které sama pro sebe mám je, že se mu stýská po bydlení v bytě a tak o víkendech odjíždí z Prahy, nikoliv na chalupu nebo chatu, ale do svého malého bytečku v malé bytovčičce v malých horách.
Pravda, už jsem slyšela o trendu vracet se ze satelitních městeček rozesetých kol vůkol Prahy, zpět do pražských bytů (prodali byty a pořídíli si domky, teď prodávají domky a kupují zas byty), lidé si prý konečně všimli, že v okolí těch přízemních paneláčků nemají ani obchody, ani kina, ba ani restaurace a přestalo se jim tam líbit, což docela chápu, já bych bydlení v Praze za bydlení v panelovém miniměstě mimo Prahu nevyměnila, ale přece jen, jezdit na víkend na "chalupu" do bytu se mi zdá nějak jako naruby:o)
