Pohádka pro Gombu a ostatní, kteří nevěří :o)
Byla nebyla jedna věštkyně, spíš kartářka, takže vlastně věštkyně a období,kdy jsme k ní chodila poměrně pravidelně, ne nijak často, takže třeba 1x za 10 měsíců, ale prostě pravidelně.
Jednou, bylo to na podzim roku 2001 mi kromě takových těch klasických běžných věštění povídá
" Vy teď s někým obchoduje, jsou to nějací cizinci?!, možná ani neobchodujete, ale máte s tím starosti, ale nebojte se, dopadne to dobře a vyřešíte to ještě do konce tohoto roku. Vyřešíte, ale nezaplatíte, to se Vám, letos nepovede, úplně to vyřešíte nejpozději do konce příštího roku!"
Já tehdy obchodovala s nějakými cizinci, no možná obchodovala nebylo úplně přesně to o co šlo a ta věc vůbec, ale vůbec nevypadala dobře ať jsem se na to dívala z které strany jsem chtěla, ba naopak, vypadala tak špatně, že 11 z 10ti právníků řeklo " to je tak špatný, že se s tím nedá udělat vůbec nic".
Když jsem jednou večer v půli prosince po další prohrané bitvě vezla domů jednu svou advokátku a ani jednu z nás už vlastně nenapadalo nic co bychom si řekly abychom se potěšily, já povídám " Neboj, prostě to dopadne dobře:o)", podívala se na mě velmi překvapeně "Ano??"
"Ano! říkala mi to přece ta kartářka a vždycky se stalo všechno co řekla:o))!" povídám já.
Podívala se na mě a bylo naprosto zřejmé, že si myslí, že jsem totální magor.
Tohle se stalo ve čtvrtek 15. 12. 2001 kolem 19té večer, já pak jela domů, vzala na procházku pesy, vzala si celý prášek na spaní, abych nemyslela na to, že v pondělí dostanu ŠACH a k Vánocům pak MAT.
V pátek 16. kolem poledne jsem vyhrála první bitvu té války já, v pondělí 19. pak druhou, mnohem větší a zásadnější, tak velkou a zásadní, že jsem to byla já, kdo řekl ŠACH.
V pondělí 27. prosince jsem se sešla s největším z cizinců a dohodli jsme se, že tu válku jsem vyhrála já a že ve vztahu k němu to dořeším do 3 měsíců, tedy v příštím roce, ale celý ten "obchod" jsem dořešila až koncem léta toho příštího roku.
Přesně jak řekla, věštkyně:o)
