Z překvapení nevycházím, dnes ne

 

Kdysi jsem měla přítelkyni, která vždycky dělala něco jiného než bych si představovala, asi jsem pro ni neměla dost pochopení, ne, určitě jsem ho neměla, ona totiž dokázala všechno vždycky přesně zdůvodnit a já to stejně nechápala, možná mi chyběl ten správný cit. Třeba, já nikdy nemohla pochopit, proč 2 hodiny našeho společného oběda, na který jsem ji pozvala, telefonovala z jednoho, případně 2 telefonů, soustavně, z každé věty se mi podařilo říct tak 2 slova, ona pak argumentovala tím, že " ji to živí", ale třeba zrovna v té chvíli jsem ji živila já.

Dnes jsem vůbec nestihla prakticky nic z toho co jsem stihnout chtěla, protože už první "schůzka, kterou jsem si dohodla, se opozdila o 3 hodiny  a když naberete 3 hodinový skluz, nemůžete stihnout to co máte, ani kdybyste měli tryskáč. Tohle nemám ráda, nikdy se mi nestalo, že bych někam nepřišla, nebo, že bych přišla pozdě, později než třeba o 15 minut. Vlastně už se mi to stalo, dneska.
Pak jsem dostala mejl z pojišťovny, paní mi píše, že už katastrofu úspěšně zlikvidovala a že mi posílá zhruba polovinu z toho co už mě stála oprava poloviny. 
Úřednice ze sociálního odboru naší městské části mi v dopise taky naznačila, že jsem tupá. Věc se má tak, že jsem nájemníkovi x měla vystavit potvrzení, že zaplatil nájemné a služby, tak jsem to udělala. Vytiskla jsem dvě tabulky předpisů, jednu pro rok 2006 a jednu pro 2007 a potvrdila jsem, že nájemník nemá z tohoto titulu žádné dluhy. To bylo málo a tak jsem znovu potvrdila dopisem, že všechny platby za rok 2006 a rovněž všechny za 1 čtvrtletí 2007 jsou řádně zaplaceny. V tom dnešním dopise mi paní píše, že mně žádá  p o t v r d i t  zvlášť , že zaplacen je 10-12 měsíc roku 2006 a do závorky pak uvedla, že měsíce 10 až 12  jsou říjen, listopad a prosinec, vytučnila 10-12 a 2006 a pak také vytučnila to v závorce, tedy říjen, listopad a prosinec. Stejně mi popsala , že mám zvlášť potvrdit měsíce 1-3 2007, v závorce mi opět tučně vypsala, že se jedná o měsíce leden, únor a březen, pro změnu 2007.
Následují dva odstavce, první z nich začíná
" 1. potvrzení bude v tomto znění : ………………………………………….." /přesný výčet zaplacených částek/
druhý pak začíná
" 2. potvrzení bude v tomto znění:……………………………………………." / přesný výčet zaplacených částek/.
Hledím na ten dopis bezmocně, pak se dívám, paní je podepsaná "Lapešová Renéová Růžena", tak to se asi dá pochopit.
Přijedu domů a jdu se podívat na stav chodbových oken, které bych chtěla nechat vyměnit, ale ať počítám jak počítám, nemůžu se dopočítat, jedno okno chybí, prostě ho někdo zazdil, někdo zrušil a zazdil okno na chodbě, nezeptal se, zazdil, hotovo.
Myslím, že není jedno jestli čas, který Vám někdo věnuje trvá 5 minut nebo 5 hodin, myslím si, že na všechno je potřeba si čas najít, nebo alespoň jeho přiměřenou dávku, protože když si ho nenajdeme, může to vypadat jako arogance, nedostatek zájmu, nebo třeba prostě jen pouhá sobeckost a je jedno jestli čas který má být s někým společný  protelefonujete, pročtete nebo propíšete s někým jiným.
O "svůj" čas se dělím nerada, je na tom něco špatně?
Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.