Nač se učit cizí jazyky, když se člověk mnohdy nedomluví ani v tom svém mateřském?:o)

A tak jsem se svým chabým jazykovým vybavením přežila další týden v cizině.

Vpodstatě je úplně jedno v které zemi to bylo, já mluvím stejně blbě anglicky, německy, italsky, bulharsky a polsky, nicméně všude mohu vystoupit z auta, vlaku, případně i letadla, vždycky najdu i svá zavazadla, vymezenou postel, netrpívám hlady a na přímý pokyn se dokážu i "přivítat" :o)).
Obyvatelé zemí, které jsem zatím navštívila se ke mně chovají většinou mile a přátelsky, vždycky se snaží pochopit co po nich chci a já se naopak snažím pochopit co chtějí oni po mně. Nikde mě nikdy nešatcovali, ani mi nevyčítají Temelín , radary, našeho ministerského předsedu Klause Topolánka, ani prezidenta Klause Topolánka,  a přesto, že mé auto je vybaveno poznávací značkou s CZ, nebývá od vajec ani přezrálých rajských.
Naopak, v těch cizích zemích to mají tak, že když vejdete do sámošky, kde je 10 prodavačů, pozdraví Vás 10 prodavačů a stejný počet se s Vámi rozloučí, když odcházíte. Pokud jíte v restauraci, každý kdo projde kolem Vám popřeje "dobrou chuť", takže se prakticky nemáte kdy najíst. Zabloudíte-li ve velkém zahraničním městě, zaručeně najdete na první až druhý pokus někoho ochotného, kdo sedne do svého auta a "vyveze" Vás na Vámi požadovanou výpadovku ( možná jsou ale jen rádi, že vypadnete:o)).
Nevím jak to mají v různých cizích zemí s bojem proti kuřákům a je fakt, že třeba ve Španělsku si nedáte práska v žádné prostoře letište, nicméně zbytek země je rozdělen na kuřácká a nekuřácká území, takže například nesmíte kouřit na chodbě před barem, nebo v místnosti kde stojí prachem pokrytý kulečníkový stůl, hospodu nebo hotelový pokoj v kterém by se kouřit nesmělo, jsem nenašla. V Rakousku se kouří úplně všude, v každé restauraci, cukrárně, krčmě, v hotelových pokojích, v Německu taky. Popelníky se v každé restauraci nenechází na stolech, musíte si o něj říct ( musíte si o něj umět říct :o), okamžitě jej dostanete. S první protikuřáckou buzerací jsem se setkala až po prekročení České hranice na cestě zpět, hned v prvním hotelu mě už pronásledovaly cedule o přísném zákazu  kouření v pokoji, posteli, koupelně, WC, všech ostatních prostorách budovy krom restaurace.
Za celý týden jsem zahlídla jen dva kyselé gesichty, jeden patřil dámě, jejíž Alzheimer už byl zřejmě značně pokročilý, že jí unikl i takový detail, že třeba Kotěhůlky už dlouho nejsou državou její rodné země:o). Ten druhý patřil mladé servírce v hotelu, která se patrně dotkla tím, že jsem si nebyla schopna vybrat žádné jídlo z jejich jídelního lístku na kterém jich byl výběr asi z deseti, ale já neměla chuť ani na lososa  na víně v ústřicovém přelivu, ani na ústřice v přelivu z lososa na víně, ani na víno s lososem a ústřicemi a řízek jsem jedla prostě předchozí den.
JInak mi chutnalo všude, bohužel jsem nesměla k McD ale na druhé straně mi taky nikdo nenutil řízky z kindrů, ani pferdí guláš nebo dokonce hundí na česneku. Pferdinu ani Hundinu bych si stejně k jídlu nikdy nedala!
Trávu mají v těch cizích zemích zase o malinko zelenější než je ta naše, skoro každý dům už má trojgaráž a dvě obytné terasy – jednu dole, jednu v patře. Potoky, řeky i WC mají neuvěřitelně čisté, posekanou trávu seřazenu do příkladných šíků, silnice označené na 1* a jogurty? tak to je příběh sám pro sebe" když bývalo u nás v obchodech 5 druhů jogurtů, mívali jich 50, když jsme se pochlapili na těch 50, oni jich mívali 100 a když jsme konečně dosáhli u nás výběru ze 138 druhů, mají na výběr z druhů 210ti.
No a ten Šengééén, to Vám je paráda! žádné " Dobrý den, máte něco k proclení?", ale "Dobrý den! proč jste jela doleva k mladšímu kolegovi, když  já tu stojím uprostřed cesty?".
Příští dovolená bude na Moravě a s Gremliny, moravsky docela umím a není nad to vzít si řízky už z domu:o)
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.