Můžete dát tyhle faktury manželovi prosím, ale mrkněte na to, jestli by nás to takhle bavilo?!"
řekl dneska náš právník na schůzce. Co to mělo znamenat, jak to myslel, koho to má bavit?", zeptal se kolega, který tam byl semnou.
Někdy před dvěma roky, když jsem si tohohle advokáta vybrala z široké škály svých známých (mnozí jiní semnou kvůli tomu teď nemluví:o))) a po první společné kauze mi předložil fakturu, posmyslela jsem si no sakra, to tedy není žádná láce…….a nahlas jsem řekla No hergot, za tohle bych koupila i koně! Není to nějak jako hodně drahé!?, tohle by mě asi nebavilo!"
Jak to myslíte nebavilo?" zeptal se
No myslím, jakože mě by to nebavilo, přece nás to musí bavit oba ne?"
Podíval se na mě dost překvapeně Jak nás? Musí nás to bavit oba??"
No samozřejmě, že oba, protože když to nebude bavit mě, půjdu příště jinam a to znamená žádná práce už!"
Krátce se zamyslel a pak ke mně otočil celý spis a podal mi obyčejnou tužku.
Já proškrtala všechny interní úkony a vydělila je dvěma, stejně jsem přeškrtla všechny interní úkony ve faktuře a přes fakturu udělala čáru od rohu k rohu, pak jsem ten spis zase otočila k němu i s fakturou.
Chvili si to prohlížel a pak řekl Ano, to je pravda, takhle by nás to mohlo bavit oba."
Já pak zaplatila, dopila kávu, rozloučila se a bez dalšího šla.
Od té doby jsme společně vyřešili několik dalších kauz", žádná faktura už mě nikdy nečekala a ve složce mám vždycky jen tužkou nástin toho, co by nás mohlo bavit oba".
Mě to baví a tak příjdu příště znova.
Jeho to baví a tak je rád, že zas příjdu.
A vo to de:o)
