Sametem modrým plným nebe
a někdy namočeným deštěm,
tak něžný pohled a já v něm vidím sebe,
tu modrou musels domalovat štětcem
 
Sametem zlatým mé tělo objímáš
hebce a jemně, vášnivě a prudce
stejně jak první den mě zajímáš,
tu zlatou, tu snad půjčilo Ti slunce.
 
Sametem hladivým mne omotáš
někdy je smích v něm, někdy slzy,
všechny ty tóny co už neskrýváš,
tu spoustu sametu, co pohladí i mrzí,
řekni odkud máš?