A je tu zas Dušičkový čas

Možná jednou taky nastane čas, že budu vozit dýně i na hřbitov na Moravě, zatím nemusím, zatím se vždycky najde někdo, kdo tam zajde s kytkou chrysantém v květináči.Ale já tu vůni nerada, tu podzimní navlhlou vůni, a pak, můj táta by mě s těma chrysantémama přetáh:o), a tak jako méně technicky zdatná  rýpu nožem do dýní", vlastně ne, do dýní rýpu lžící, nožem jen vyřezávám oční, nosní a ústní otvory, protože pokud nevíte, dýně není uvnitř plná dýně, ale jemnách vláken, něco jako cukrová vata.

Letos je dýně zase na každém zdejším hrobečku, i na tom Madlenčině,  a taky na stole.

hrobecek .jpg

/files/dynestolniimg_1815.jpg

A taky, jak je zvykem posledních let, jedna obří dýně zavěšená na plotě u vrat svítí každou noc, pro všechny duše, které nemají nikoho, kdo by jim něco přinesl na hrob, nebo jim posvítil

/files/dynedusickovaimg_1831.jpg

Btw, ani ta letošní mi nepraskla, prostě už prasklá byla a tak jsme jí s Adamem vyrobili pearcingy:o)

Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.