snad dnes v noci nikde nebude a snad nebude ani zítra.
Křišťálovou nocí to asi nezačalo, začít to muselo už dřív, ale taky to touto nocí nevyvrcholilo a těžko říct, kdy vlastně ano.
" Křišťálová noc je označení pro protižidovský pogrom , který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v Německu a k němu připojeném Rakousku a českém pohraničí. Záminkou pro vyvolání pogromu byl atentát Žida Herschela Grynszpana na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha , který navíc přišel po oslavě výročí Pivnicového puče v Mnichově .
Během pogromu bylo zavražděno 91 Židů. Odhad počtu obětí na životech dosahuje 400 po započtení sebevražd a těžkých ublížení na zdraví s následkem smrti. Po Křišťálové noci bylo okolo 30 000 Židů internováno v koncentračních táborech . Křišťálová noc způsobila zvýšení exodu židovského obyvatelstva z nacistického Německa , který získal prakticky charakter útěku. Připravila půdu k masovému zavírání Židů do koncentračních táborů . Následujícího dne se v mnoha městech konaly demonstrace na podporu NSDAP a jejího vůdce. Například v Norimberku se této demonstrace účastnilo 100.000 lidí. Za židovský majetek poškozený jednotkami SA , na který měl z pohledu Göringa nírok německý lid, byli Židé ve Třetí říši donuceni zaplatit výpalné ve výši 1 miliardy říšských marek. To představovalo přibližně 10 % příjmů státní pokladny za rok 1938; vražedná akce a následující administrativní zásahy (především 1. zákon o vyloučení Židů z hospodářského života) tak Třetí říši pravděpodobně zachránily před státním bankrotem, jenž roku 1938 akutně hrozil, a tím i umožnily Hitlerovi udržet se u moci a rozpoutat II. světovou válku.
Svůj posměšný název získala Křišťálová noc podle rozbitých výloh židovských obchodů. Vypáleny byly desítky synagóg, včetně asi padesáti v českém pohraničí. Ve Spolkové republice Německo je dnes zvykem hovořit spíše o "říšském pogromu" (Reichspogromm)."
Smutnou připomínkou děsivých událostí nějvětšího pogromu v novodobé historii může být česko-německý film režiséra Josepha Vilsmaiera Poslední vlak k němuž řekl Arnošt Lustig něco v tom smyslu, že každý dobře zpracovaný film na toto téma je skvělá věc, protože lidstvu je neustále potřeba opakovat, že to co se mohlo stát včera Židům, může se stát dnes třeba Američanům, zítra Eskymákům, nebo pozítří Němcům, a žádný člověk, který ví, jak se to může stát, nikdy nepůjde s předvolánkou na žádné nádraží a nenasedne do takového vlaku……
