Samozřejmě, že jistá suverenita tu panuje, určitě taky nemalá demokracie a právo na sebeurčení, ovšem marná sláva, katastrálně spadá naše území pod Litoměřice a vším ostatním pak pod správu ČR, což v praxi znamená takové ty nesmysly, jako například placení daní, a dodržování zákonů ČR obecně.

Tohle všechno mne může přestat bavit a mohu chtít, aby suverenita tohoto území byla absolutní. Co tedy musím udělat?

Tak za 1. musím  se zeptat Filipa a případně Adama, zda jim víc vyhovuje současný stav a nebo, zda by raději žili ve státě Modonov? No a pak to odhlasujeme v našem místním parlamentu a aby to bylo ještě demokratičtější, vyhlásíme všelidové hlasování.

Pak vytvoříme Ústavu, od níž později odrazíme" ostatní zákony. Ústavu pochopitelně vytvoříme Parlamentně, ale, aby to bylo demokratické, opět ji necháme projít všelidovým hlasováním. Ta polyandrie bude obsažena už v Ústavě ! Možná i polygamie, z praktických důvodů:o).

Nakoupíme zásoby potravin a nepotravin tak na rok.

Pak pozveme Novu, aby se to dostalo do éteru, ale zároveň poprosím někoho,kdo půjde či pojede kolem hranic, aby mi hodil na poštu doporučené dopisy pro Parlament, Vládu a taky OSN.

Pak uklidím a převlíknu, to kdyby přijela Kondolíza. Pochopitelně musím taky počítat s tím, že se staví pokecat Vlasta , případně i Mirek.

Pak budeme čekat, zda a které státy naši Suverenitu uznají a zda se ČR s námi pustí do ozbrojeného konfliktu ( doufám, že Vlasta s Mirkem usoudí, že ozbrojený konflikt by s největší pravděpodobností poškodil větší část území a obyvatelstva mimo naše hranice, a raději nad tím mávnou rukou).

Všechno ostatní pak už závisí na tom, které státy světa budou náš  nový stát akceptovat, které mu otevřou své pracovní trhy, které budou případně ochotny obchodovat. Pak taky na tom, zda naši suverenitu uzná ČR, to abychom věděli na které doklady můžeme vlastně ze vrat.

Závěrem zbývá už jen doufat, že si na toto území nebudou činit územní, nebo jiné právní nároky, třeba Číňani.