Aneb, proč je lepší, nenechat si to zabalit ? 

V úterý odpoledne jsem se potřetí ve stejném dni ocitla na Smíchově, navíc na poměrně neznámém místě. Smíchovu se raději vyhýbám, není to moje oblíbená lokalita, ba naopak, je to lokalita vyloženě neoblíbená, ale nedalo se nic dělat, objednala jsem si tam knihu. Vlastně, objednala jsem ji na Václaváku, ale odtamtud mne odeslali vyzvednout si ji na Smíchov do Zlatého Anděla.

Vcházím do knihkupectví, u vchodu stojí čistý bezdomovec, celkem pohledný, středního věku (35-40) usmívá se na mne, v ruce Nový prostor. Dělám, že ho nevidím, prostě se mi to momentálně nechce řešit. Když vycházím, už tam není, přesunul se vedle k obchodu s obuví, zřejmě už předtím, stejně jako já, usoudil, že vzápětí budu potřebovat nové boty.

Vycházím ven s krabicí, není tam, postavil se mi do cesty ke KFC, zřejmě už předtím, stejně jako já……., zasměju se  Za chvíli půjdu zpátky!", taky se usměje Dobře", přemýšlím, kolik ten časopis, s kterým hned zatopím, teď vlastně stojí 30,40,50?

Cestou zpátky to beru ještě přes stánek s květinami, vybírám si žluté růže, jedna stojí x korun, beru si 3 a podávám je květinové slečně.

Něco k tomu?" ptá se, a já se rozhlížím, ale všechno  k tomu" je zelené, ale zelené jsou i listy růží  Ne, díky, vezmu si je jen tak." Odpovídám a připravuju si papírové a drobné peníze. Slečna svazuje růže kouskem motouzu a svazek balí do papíru.

 xxx5 korun" dí slečna a podává mi papírový kornout s květinami. Udivím se a lehce zaváhám, jen lehce, ne tak, že bych třeba odešla bez kornoutu, ale dost na to, abych se zeptala  Za co je prosím těch 5 korun?".

No přece za to, že jsem Vám je svázala a zabalila!" odpovídá slečna překvapeně.

Aha, tak příště si to sním hned!" odcházím s kornoutem a slečna se tváří nadurděně.

Bezdomovec se přemístil zpět ke vchodu do knihkupectví, beru si od něj časopis, na titulní straně je v červeném kolečku uvedeno 40,-Kč, bezdomovec poděkuje, podávám mu stovku a taky poděkuju, nakonec, ten časopis je přece zabalený.

�

�