Dávám dárky ráda a taky ráda dárky dostávám. Jsem sobecká, dávám dárky nejen proto, abych udělala radost, ale taky proto, abych ji měla.Ne každému se dávají dárky dobře, zejména pokud Vám není jedno jak to dopadne a jen si koukáte splnit povinnost. Nekterým se dávají dárky špatně, protože ať si lámete hlavu den, nebo půl roku, ať jdete dárek koupit do Večerky v ulici a nebo se kvůli němu málem přerazíte, odezvu vpodstatě nikdy nevidíte, nevíte jestli jste udělali radost a tím pádem si z toho tu následnou radost ani neužijete.
Vlastně to tak není jen s dárky, ale třeba i s různými přáníčky, dopisy, zprávami. Nekteří lidé Vám vždycky dají najevo, že jste jim udělali radost, někteří Vám naopak mnohdy ani neodpoví a když se nad tím podivujete, překvapí Vás otázkou, jestli píšete zprávy proto, abyste na ně dostali odpověď (přemýšlela jsem nad tím 2 měsíce a došla jsem k závěru, že ANO, tím spíš, že to nedělám často).
Úplně nejlepší je obdarovávat lidi, kteří Vám radost z dárku, byť se jedná o úplnou ptákovinu, vrátí několikrát, a to se mi dnes stalo.
Nedávno jsem předala poslední Vánoční dárek, obdarovanému se zdálo škoda ho rozbalit, to mě zaradovalo poprvé:-), když to posléze udělal, vypadalo to, že má radost a já měla radost podruhé:-).
Dnes jsem dostala fotografie, abych viděla, jak se dárek zabydlel a jak mu to sluší, a to mi udělalo radost potřetí:-)
Děkuju, bylo to mnohem,mnohem lepší než smska z šablony.
�
