Když jsem před Silvestrem onemocněla a ležela a ležela, pořád mi nepřišlo divné, že ta Gerinka pořád hárá a hárá…

No taky aby jo, když jsem týden spala a spala.

Když jsme ji pak v dalším týdnu vzali k doktorovi, vypadalo to v první chvíli na zánět dělohy a v jejím věku tedy na kastraci, ale když jsme už skoro odcházeli s pekelnou dávkou antibiotik, doktorka nás vrátila z čekárny do ordinace,protože se jí výsledek krevních testů zdál příliš dobrý vzhledem k jejímu stavu, naštěstí nás vrátila, v Gerince vězel ještě myom velký jako hodně zralá hruška. Začátek roku a dvě velké operace, dvě díry na 15 stehů do 11 let starého pesího těla. Začátek roku nahovno.

Ta prasklina a krvácení z před čtrnácti dní, se přehlídnout nedala, tím spíš, že Gerinka už hárat nemůže a tak jsme jeli hned, vypadalo to na absces, ale po ošetření se ta boule do týdne zvětšila trojnásobně a dnes se konala další operace, odstranění tumoru z místa vedle konečníku, operace, do které se nikomu nechtělo,ale nebylo vyhnutí.

Od odpoledne tu Gerinka pochoduje, zdravotní "šatičky" jsem jí záhy sundala,protože na veterině evidentně zapomněli na to, že musí někud vyměšovat,  z tělíčka jí trčí dva dreny z kterých soustavně odtéká krev a já za ní pochoduju a v jedné ruce mám ubrousek, abych utírala odpad, protože všude kolem se motají další dvě pesy, kočka a kočk, Gremlini,které je nám líto odvézt domů, a Čaky, v duhé gázu namočenou v Heřmánku, abych otírala ránu, a teď přemýšlím, kam si lehnu, protože konečně dospává nakózu na osušce v mé posteli a já vím, že nebudu mít sílu, ani nic jiného, abych ji vzbudila a přikázala, lehnout si někam jinam, ale taky bych se potřebovala vyspat, zítra mě čeká prohlídka, které se bojím, protože přišla o  8 měsíců dřív,než bylo v plánu.

Skoro žádné starosti 🙂

Báro a Gombo děkuju:-)