…

Všechno tu voní po pomerančích, limetkách, ledovém cukru a suchých růžích, kterých není nikdy dost, ale i tak je jich už hodně.

Do Vietnamu jsem si zašla pro Tullamorku,

za chvíli si zalezu do Medvídkové postele a zamuchlám se do polštářů vonících po jabkách a ořechových jádrech, přidám k nim čerstvou vůni whisky, tabáku a Chance.

Smísí se, a já znovu ucítím tu vůni všech vůní.

Není to absolutní štěstí, ale i tak je to obrovské, nádherné štěstí.