A raději s tím vylezu" dřív, než se to někde provalí… 🙂Tak to bylo tak

Jednou zjara 85 roku jsem úplně omylem jela bez lyží na lyžařský zájezd do Transylvánských Alp, bez lyží, zato s Naddůlním s kterým jsem nikam jet nechtěla, hlavně proto, že ten zájez zaplatil pro někoho jiného, na druhé straně to ale byla příležitost vidět lyžovat malého Adama, bylo mu necelých 6 a lyžoval skvěle:-)

Už ve vlaku, v kupé, jsem se seznámila se dvěma muži, kteří zásadně ovlivnili můj život, prakticky od první chvíle. Martin a Jirka.

Martin byl pěkný chlap, Jirka nebyl hezkej, byl inženýr a vědec. Jirka spočítal jakoukoliv rovnici i bez vstupních dat, ale ve slově píča, napsal bez zamyšlení tvrdé y, a to zmiňuji proto, že to byla celkově dost zvláštní bytost:-)

Ve stejném kupé už cestou zpět, jsem se dozvěděla poměrně choulostivé informace z Jirkova života, například, že v době jeho lyžování v Rumunsku, mu plánovaně emigrovala manželka, a on se bude snažit dostat se do Rakouska, či Německa za ní, čemuž podřídí veškeré své konání budoucích měsíců.

S Martinem jsem se semtam od onoho osudného jara viděla, a tak jsem se dozvídala, že Jirka prodává postupně auta, veškeré vybavení jejich podnikového bytu, utržené peníze směňuje a posílá je své ženě, že sbalil sekretářku vrcholného policejního orgánu majora Cardy Zdeničku, která mu má sehnat výjezdní doložku do Jugoslávie, atakdále.

A pak mi jednoho zářiového dne zazvonil pozdě večer telefon a Martin se mne zeptal  Přestěhuješ se do Prahy? Jestli to chceš, musíš se rozhodnout hned a zítra si vzít v práci volno a přijet do Prahy, protože je potřeba abys šla s Jirkou na OPBH, přihlásit se k trvalému pobytu, Jirka pro Tebe má souhlas Kovošrotu, že se k němui můžeš přihlásit do bytu, schválila to Odborová rada- Ale musí to bejt rychle, protože Jirka za 14 dní oficiálně odjíždí na Kaprun.

A tak jsem se dorána rozhodla, vyřídila si volno a odjela do Prahy zmateně úřadovat.

A týden na to jsem dala v práci výpověď, sbalila raneček, Adama a přestěhovala se do cizího, neznámého světa. A Jirka odjel na Kaprun, přes Terst…

Ten byt, tak to bylo něco strašného! Šílený panelák na šíleném místě, v 3. poschodí bez výtahu, totálně vymydlený, ale kdyby jen to, on totiž Jirka všechni co z bytu odvezl a prodal, nahradil kusy podobného účelu, z různých skládek- Když pominu velké nesmyslné kusy nábytku, nemohu pominout zcela zaplněnou kuchyňskou linku, v níž nebyl ani jeden nerozbitý hrnek nebo sklenice, a ani jeden hrnec bez propálené díry. Špajzka plná 100 let starých zavařenin, těch katastrof byly stovky, a všechny jsem musela vynosit z těch 3 pater do popelnic.

A jednoho dne, když jsem se chystala naplnit asi 50tý kontejner, našla jsem i nějaké doklady, mezi jiným i průkaz ROHej, SSM a taky průkaz Kandidáta KSČ, a ani nevím, proč jsem je nepřihodila do pytle s odpadky.

A pak se to stalo, neuplynuly snad ani 2 měsíce od Jirkova odjezdu a já dostala doporučený dopis s červeným razítkem III:správy StB, předvolání k výslechu do Bartolomějské, a já začala pár týdnu polykat hodně nasucho.

Proboha na co se mě asi budou ptát? Co jim řeknu, aby to neznělo úplně, nebo málo pitomě????"

A pak jsem to vymyslela, a pak nastal ten den, a já stála před tím okachlíkovaným barákem, a vzpomenu si na to pokaždé, když vidím Kolju" 🙂

Seděl tam, já si taky sedla a předložila Občanský průkaz, a pak se začal vyptávat, odkud jsem Jirku znala, jak jsme se seznámili, jestli jsem veděla, že jeho manželka žije v NSR, jak si vysvětluju, že emigroval za týden poté, co jsem se přistěhovala, že přece nechci, aby mi uvěřil, že jsem neznala jeho úmysly. Trvalo to asi tak 10 minut a já neříkala nic, ale když už se mi začalo zdát, že to graduje a soudruh začíná být nepříjemný, otevřela sem kabelku a vytáhla z ní ty 3 průkazy a pak jsem řekla
 Podívejte se, KANDIDÁT STRANY!  Vy byste mu nevěřil? Komu už tedy může člověk věřit?!"

Pak přišel ten druhý, prohlíd si ty průkazky, koukli na sebe, ten druhý mi poděkoval a pravil, že kdybych se něco dozvěděla, mám se ozvat. Nic po mně nechtěli podepsat, prostě jsem šla, a už jsem o nich nikdy neslyšela, dokonce ani do toho bytu se nikdy nepřišli podívat, jestli po něm něco zbylo.

Možná si pomysleli  Ta ja tak blbá, že vůbec nemá smysl se s ní bavit!"