proti Gremlinům je s ní vyložená nuda!
Třeba ráno, když si ze své noční košilky vyrábí nevzhlednou kouli, poté co bezchybně našla svou "denní hromádku" pokaždé si opakuje " A tady si to položím, abych si to pamatovala!", když pak večer řeknu " A teď se převlíkni do pyžamka!", zamíří ke své kouli, no jak říkám, nuda.
***
"Svlíkněte si pyžama a oblíkněte si kraťasy a tílka!" vydávám stejný pokyn už od sobotního rána, a od sobotního rána je scénář každý den stejný, chlapci se začnou vysvlékat ze svých pyžam, a patrně přemýšlet, kde najdou ty kraťasy a tílka, poté následuje půlhodinka bloudění na ostro po vnitřním a venkovním areálu…
" Proč se neoblíkáš Matěji?"
" Já nemůžu ty kraťasy najít:-(((( "
" Nedivím se, momentálně Ti na nich sedí Adam!"
Stejný scénář se opakuje večer s pyžamy, které se někam ztratily při ranním bloudění, některé kusy se později najdou venku, jiné vevnitř.
***
Předepředpředvčere, předpředvčerem, předvčerem, včera, dnes a zítra, R
" Adámku NE tdlumpeta, prostě jen tdumpeta,tdumpeta,tdumpeta,tdumpeta!"
" Tdlumpeta,…..,Tdlumpeta,…..Tdlumpeta"
"Adámku, Matěj se to vloni naučil za 10 minut, Tebe to učím UŽ ROK, prostě jen tdumpeta, ne tdlumpeta! Takhle jsem se naučila R já, naučil se ho táta, Matěj…..!"
" Tdlumpeta!"
***
Včera večer při ukládání jdu po schodech za Matějem, drží si pyžamové kalhoty v pase a na každém schodu si přišlápne jednu nohavici.
"Matěji, proč máš na sobě ty Adamovy červené pyžamové kalhoty, jsou ti velké a Tvoje jsou přece ty modré!"
Zírá na mne několik minut jako bych mluvila španělsky, poté se vrací dolů, svléká Adamovy červené kalhoty, ( Adam v mezidobí bloudí po venkovním areálu a hledá své červené pyžamové kalhoty), a obléká si své modré pyžamo, obě nohy do jedné nohavice, podívá se na mne vyčítavě a řekne " Protože tyhle jsou mi malé!". Pomalu vstávám, blížím a zřejmě se tvářím zlověstně, protože kalhoty se náhle zvětšily.
Vchází Adam " Báboooo, já ty svoje pyžamové kalhoty nemůžu nikde najít!"
" Nedivím se, momentálně Ti na nich sedí Matěj!"
Dnes večer, po několikaminutovém blouděni odchází Matěj do koupelny s Adamovýma červenýma pyžamovýma kalhotama….
***
Dnes u bazénu…
"Adame, jdi se namočit, je horko, seš úplně uvařenej!"
"Matěji, od dopoledne Ti říkám, přestaň tam poskakovat jako vrabec, vem si tu modrou destičku a uč se plavat aspoň nohama, jak to ukazoval před chvílí děda! 3 roky Tě každé léto učím plavat a NIC!"
" Jakou modrou destičku??!
" TU modrou destičku, co ji máte, abyste se naučili plavat i nohama MATĚJI!"
Matěj pyžamovým stylem začíná hledat modrou destičku, kterou předtím odložil do člunu, posléze nachází, bere ji do vody a poskakuje s ní jako vrabec.
Přichází Adam " Bábo, můžu jít do vody?"
"Adame, řekla jsem Ti před 10ti minutama, že máš jít do vody, protože seš uvařenej!!"
Adam se uráží a odchází za roh domu.
***
Oběd jsem dnes vytvořila rychlý a bezproblémový, brambory, volské oko s propíchnutým okem, krůtí špekáčky rozříznuté napůl, ozdobené na "ježka", opečené na pánvi, rajčata. Adam a Čaky mají snědeno, Matěj sedí nad plným talířem a po celou dobu převaluje v puse první sousto, jako u snídaně…
"Matěji, Tobě to nechutná??!
"Ne"
" Co z toho Ti nechutná?"
…..
" Brambory? Vejce? Ty párky?"
" Ty párky!"
"Aha, ale když jsme je v sobotu opekli na grilu, snědls 3 a byly to ty samé!"
" Mně nechutná, že jsou překrojené!"
****
Večeři jsem vytvořila pomaleji, uvařila jsem čaj a upekla koláč, napůl rybízový, napůl borůvkový. Dětem chutná, Matěj si podpírá hlavu levou rukou
"Matěji, bolí Tě hlava?" ptá se Filip
" Ne" odpovídá Matěj a chvíli drží hlavu sám.
"Matěji, bolí Tě hlava?" ptá se Filip
" Ne" odpovídá Matěj, levou rukou si podpírá hlavu, pravou se chápe sklenice a upíjí trochu čaje, staví sklenici zpět na stůl, na talíř, sklenice padá, všechen čaj se vylívá na stůl, Filip kvapně zvedá svůj notebook, Matěj s hlavou podepřenou levou rukou, zvedá pravou rukou z talíře koláč a spokojeně ukusuje, ukusuje a ukusuje.
Já se zvedám velmi rychle……
Zvednutý Matěj hledá na gauči pyžamo, bere si Adamovy červené kalhoty, a uraženě odchází spát.
***
Byl dobrý ten Matějův koláč, i když byl už ukousnutý napůl!
***
Těšym na ranní hledání kraťasů a tílek!
***
" Matěji, proč koušeš tu polívku??"
" Protože je tam mrkvička!"