” Jéé vy jdete na plicní!, nemohla byste se tam přimluvit, jestli by mě tam neprohlídli? Já už půl roku poklašlávám, zadýchávám se do schodů o na kole, dělali mi různá vyšetření, už sem byla i na kolonoskopii……, ale pokašlávám a zadýchávám se pořád :o( “, řekla mi včera kosmetička Lenka.

Adam pokulhává už přes 10 let a naše doktorka pořád říká, že je to od páteře, že má skřípnuté nějaké nervy, asi to bolí, tak si nadlehčuje nohu, která se mu už za ty roky zkrátila skoro o 5 centimetrů.

V létě byla Konvalinka tak hodná, že nám zařídila magnetickou rezonanci a ano tpřiskřípnuté nervy jsou prý znatelné.

Na sklonku podzimu naší doktorce povídám ” Hele, ale už dost, už chodí jako House a vypadá to, že má strašné bolesti!”, a tak byl Adam poslán na konziliární vyšetření do Ústřední vojenské nemocnice, kde na rozdíl od naší doktorky vyjádřili neurochirurgové názor, že operaci páteře netřeba, že to vyřeší pořádná rehabilitace.

Dnes tedy Adam navštívil se svou zprávou z ÚVN a CD magnetické rezonance rehabilitačního lékaře ve FN Královské Vinohrady.

” A jak se domníváte, že vám já pohu pomoct” zeptal se prý lékař ” nepotřebuju ani zprávu, ani MR, viidím pouhým okme, že vy máte problém s kyčelním kloubem, hajdy na Orthopedii!”

” Kyčelní kloub, to tvrdím nejmíň 5 let, že mě strašně bolí ta kyčle!” zařval Adam, poděkoval a odhousoval na Orthopedii, kde ho doktor nejprve nechtěl vzít bez předchozího objednání, ale když uzřel ten pohyb, vzal ho hned.

” Já nepotřebuju žádnou MR, potřebuju pořádný rentgenový snímek!” zavelel orthoped a tak Adam odhousoval na rentgen.

Resumé je, okamžité objednání na totální endoprotézu a okamžité objednání na CT pánve, protože orthoped se potřebuje podívat ze všech stran, zda ta polovina kyčelní jamky co zbyla, půjde něčím vypodložit, protože bez zpevnění pánve nebude protičást kloubu nohy do čeho implantovat…. Kyčelní klob prostě za ty roky a všechny možné pohyby, zčásti vážně poškodil pánev.

“Ani sem nebyl nasranej mámo” řekl mi do telefonu, když vyšel z ordinace ” spíš je mi to líto, že možná úplně zbytečně vlastně příjdu o nohu a skončím na vozíku!”