– boj s větrnými mlýny!

Dnes jsem v tom boji pokročila zase o jeden marný krok, ale na ouřad sem se vypravila srdnatě s tím, že přece se nevzdám bez něj!

Poté, co mne úředník Kunc napoprvé ani nevpustil do dveří s tím, že podávat žádost je zbytečné, protože mi ji stejně zamítne a následně mne poslal, když sem se odmítala vzdát, “vyběhávat” potřebné náležitosti, spočívající ve smlouvě s TSK, jsem se na TSK obrátila písemně a bez jakéhokoliv běhání jsem si vyřídila co bylo třeba. Stálo mě to 20,-Kč za dva obyčejné dopisy.

Se smlouvou v ruce sem před 14t dny usedla k telefonu, abych se  Kunce zeptala, zda mohu i s ním vyřídit věc písemně a co je potřeba předložit.

Úředník Kunc mi sdělil, že je 10 vteřin po pracovní době, bylo půl páté a nějaká minuta ( dnes jsem se dozvěděla, že úřední doba je do šesti), písemně se nic vyřídit nedá, musím si všechno “vyběhat” a moje měsíční běhání ho bude stát 2 vteřiny k tomu, aby mou žádost zamítl. Zde podotýkám, že do telefonu jsem se nepředstavila, takže  netušil, že jsem to stejná já, kterou už jednou vyhodil.

Zatímco při našem prvním setkání sem se naštvala, po telefonickém hovoru sem se prostě zdravě nasrala a i přesto, že jsem svou žádost ještě ani nepodala, podala sem na něj stížnost vedoucí oddělení i vedoucí odboru, protože sakra práce, takhle se přece nejedná s nemocnýma lidma, bez ohedu na to, jestli jsem to já, nebo kdokoliv jiný!

Dnes sem tedy měla silné puzení a tak jsem tam šla, a Kunc dnes nepřítomen, naštěstí!

Přijala mne zastupující úřednice, chovala se normálně a velmi slušně, sepsala semnou formulář, který sem mohla klidně ” místo pobíhání” vypsat doma a poslat s patřičnými přílohami poštou, protože sem s ním nakonec stejně musela ” doběhnout” do podatelny. O mé žádosti bude rozhodovat pověřený úředník, Kunc.

Posléze přišla paní vedoucí a já seznala, že úřad kvůli mně( kvůli té stížnosti) už vytvořil i itinerář s upozorněním, že požadavek je nenárokový a dále založil, dosud prázdný sešit na jehož štítku je napsáno ” Seznam čekatelů na parkovací místo”.  Z initenáře a sešitu pak vyplývá, že pokud je v ulici 10-15% míst obsazených konkrétními parkovacími místy, nezbývá než čekat….. V naší ulici je určitě 15% míst obsazeno, ovšem komerčním parkováním za 30 tisíc za kus ročně.

No a pak jsme si s paní vedoucí asi půl hodiny povídaly o tom, že úřady by se měly k občanům chovat profesionálně, pročež ona tvrdila, že to dělají a pak mne znovu upozornila na to, že se jedná o záležitost nenárokovou, a já jí na to řekla:

” Domnívám se, že i přesto, že se podle zákona jedná o záležitost nenárokovou, zákon byl určitě vytvořen ve prospěch občanů a nikoliv ve prospěch úřadů. Pokud je tu ale pro úřady, bylo by lepší, kdyb vůbec neexistoval, úřadům by ubyla práce a občanům to zbytečné ” běhání”, je ovšem možné, že je to zákon vytvořený za jediným účelem, aby se vlk nažral, ale koza zůstala celá!”.

A tak teď budu čekat na rozhodnutí od Kunce a sumírovat si odvolání ( které mi, jak pravil už napoprvé Kunc, stejně MHMP zamítne).