To takhle dneska kolem poledne, sedím u svého pracovního stolu u otevřeného okna, v pauze mezi přívalovým deštěm a přívalovým deštěm.

Prohlížím co mám udělat, co se mi rozhodně nechce dělat, otvírám jen některé mejly, protože se mi nechce rozčilovat a v pozadí zaneprázdněné mysli vnímám jakési hašteření nepříjemně vysokých hlasů. Vlastně chvíli trvá než si uvědomím, že mi to vadí, a pak ještě další chvíli trvá, než se moje mysl totálně odpoutá od obsahu pošty a začne se věnovat těm hlasům zvenku.

” Ty seš pojebanec!” říká jeden hlas

” No to ne, pojebanec seš ty, podívej se jak vypadáš!” kontruje druhý hlas

” Ts, ty se podívej jak vpadáš, i tvoje máma musí bejt nějaká pojebaná!” vrací úder první hlas

” Oba ste pojebaní, ani neumíte pořádně jazyky, to já umím 3, česky, slovensky a rómsky!” vměšuje se třetí hlas

Aha, myslím si, cigoši se dohadujou před barákem, a pak si uvědomím, že to jsou dětské hlasy!

” Ty se na sebe podívej jak vypadáš, tvoje máma musí bejt dobrá pí*a !”

A dost! vstávám a vyrážím do vedlejší místnosti a pak dveřma na terasu,

kouknu dolů, před protějším domem stojí černoch, pardon afroameričan černý jak bota, asi tak desetiletý, s kufrem a kouká kamsi do oken- 1. hlas

Podívám se vedle sebe, z vedlejšího domu, o patro níž než stojím, se vyklání asi 10ti letý Vietnamec – 2. hlas,

a o patro níž 3. hlas – cikán, pardon róm.

Heleďte kluci, přestaňte si nadávat, nebo pudu ven a namlátím vám všem bez ohledu na to, jak kdo vypadá, je to jasný?! zahulákám z terasy.

Vietnamec okamžtě zajíždí dovnitř bytu, cikán se směje, černoch stojí a drží kufr.

Je to jasný??? opakuju hlasitěji

“Jasný” praví 1. hlas z chodníku a já se vracím ke svému stolu.

O pár minut později slyším o poznání tišeji 2. hlas

” Di domů ty pojebanče a zeptej se svý pojebaný mámy s kým tě má!”

No a pak že my jsme tu prej rasisti! :o)