aneb přetechnizovaný McDonald
Někteří z Vás se už zajisté otřepali odporem, ale já to ráda, třeba Cheesburger se mi za posledních 20 let ještě nepřejedl, a hned tak se určitě nepřejí, protože moje duševní zdraví je mi nadevše:o)
McD začal v poslední době různě inovovat, třeba mění barvu z červené na zelenou, prý to působí ekologičtěji, což mi s ohledem na sortiment potravy a zejména nakládání se zbytky, připadá malinko komické.
Kromě zelené přibylo u McDrive ” okének”, u zmodernizovaných provozoven už neobjednáte a zaplatíte v jednom a odeberete v druhém, kdepak, jakési přitroublo vymyslelo, že “okénka” jsou zapotřebí tři!
” 1. okénko”- budka, se pak nachází několiknáct metrů od nabídkové tabule, takže jediná možnost je, dát si to,co si dáváte vždycky!
Vrcholem umění logistiky je pak McDrive v Pražském Edenu. K areálu přijedete z boční ulice a ocitnete se vpodstatě u původně prvního “okénka”, ale tam nepojedete! Na parkovišti je potřeba absolvovat dvě zatáčky a poté se vám podaří přijet k “vstupní bráně” nacházející se cca 50 metrů vpravo od původně ” prvého okénka”. Zde stojí budka a v ní je nainstalována obtazovka, mikrofon a reproduktor. abyste cokoliv slyšeli, a bylo slyšet vás, je nezbytné vypnout motor. Další zádrhel spočívá v tom, že budka s obrazovkou je natočená jižním směrem a celý den na ní svítí slunce, efekt je podobný jako v případě takto situovaných obrazovek bankomatů, z nichž můžete vybírat jen po západu slunce.
Dnes cca13.00. Dvojitá, první vpravo, přijíždím k ” 1. budce”, vypínám motor a zdravím display, nic, až po chvíli z repráku zahrastí
” Tak co si budete přááááát?”
” 2 Cheesburgery a 1 malou Colu lajt s ledem!” hulákám do mikrofonu a už sem nasraná!
” Bude to 100,-Kč, přejeďte si k 2. okénku!” chrastí budka
” Jak 100? za co??” divím se
” Překontrolujte si svou objednávku na obrazovce a přejeďte…..!” hlásí budka
” Na obrazovce si nic nepřekontroluju, protože na ni svítí slunce!” hlásím já
” Prosím?” diví se budka
” Doprdele, že na ní není nic vidět, protože svítí slunce!!!”
” 4x Chees a malá Cola lajt a přejeďte si k dalšímu okénku!” vrčí budka
” Nechtěla sem nic 4x ale 2x a 1x, ksakru k čemu je takové zařízení, když není ani vidět, ani slyšet!” nechápu, proč sem byla nasraná už předtím
” Takže to bude 60,-Kč, překontrolujte, no přejeďte si…..!”
Přejíždím a podávám chlapci v 2. okénku 60,-Kč
” Za co to je?” ptá se chlapec
” Přejděte si k 1. okénku a zeptejte se!” odpovídám
” Moment prosím, mně se to tu nějak nezobrazuje.” praví chlapec a ťuká do svého displeje.
Nechávám mince ležet na parapetu a přesunuju se k 3. okénku
” Tady je 2x váš Chessburger a malá Cola lajt, dobrou chuť a hezký den!” chlapec s odposlechem implantvaným do hlavy mi podává kelímek a sáček
” Ta Cola měla být s ledem!” vypínám motor
” Prosím? promiňte já vás neslyším!” usmívá se hoch a ukazuje si na implantát.
” Rozhodně to chce 4. okénko, jinak jste vyřízení!” pravím já, nastaruju a odjíždím.