Slušný člověk

Jedno rčení praví, že ” lidi jsou dvojí, kurvy a hnoji”, někteří Moraváci pak říkají ” ….jsou dvojí hloupé a blbé”, mně ale tyhle dvě kategorie nestačí, možná proto, že jsem v nich pro sebe nenašla místo:o)

No a tak sem si prostě vytvořila kategorie vlastní, tyhle :

Gauner –  gauner se samozřejmě občas tváří jakože žádný gauner není, ale existuje za jedním jediným účelem, aby s námi mohl jakýmkoliv způsobem vydrbat. Gaunerů je mnoho kategorií, od těch nejhorších až třeba po ty, kteří vás jen okradou, nebo smrtícím způsobem zneváží kvůli vlastnímu prospěchu. O gaunerech se většinou časem ví, že jsou gauneři a tak se jejich pole působnosti zmenšuje, nebo prostě mění.

Hulvát – hulvátem může člověk být jednak proto, že je nezvladatelným cholerikem a i když to nemyslí zle, působí prostě hulvátským dojmem. Hulvátství může být ovšem i obranným mechanismem, někteří lidé se prostě nechtějí družit, nechtějí se chovat mile a přátelsky a tak nás pošlou doprdele kdykoliv se jim zachce, prostě jen proto, aby měli klid. Někteří

Normální člověk – jak už sám název kategorie napovídá, jedná se o lidi úplně normální, hodné, zlé, milé, protivné, lhostejné, přecitlivělé, lidi, kteří vás nikdy nezklamou, nebo vás zklamou vždycky, většinou jsou to známí, příbuzní, sousedé, lidé z autobusové zastávky, všichni ti u kterých po velmi krátkém čase zjistíte, co od nich můžete čekat, ať už v tom pozitivním nebo negativním smyslu.

Psychopat– zvláštní kategorie nemocných bytostí, kteří mohou nechtěně předstírat nebo ne, že patří do kterékoliv z předchozích kategorií. Většinou za to nemohou a laik s nimi nenadělá vůbec nic, maximálně se před nimi může schovat.

Slušný člověk – slušný člověk vám při každé možné příležitosti nezapomene zopakovat, že ” on je slušný človek” a to vás má zavést k domněnce, že není ani gauner, ani hulvát, ani normální člověk, natož psychopat! Slušný člověk předstírá, že vyhodnotí každou situaci správně a zachová se v ní jako, no přece jako slušný člověk:o) Když slušný člověk odejde, většinou se nerozloučí, většinou vám nevrátí věci, které jste mu půjčili, bez ohledu na to, jakou mají hodnotu, a nedodrží závazky, které vůči vám, nebo s vámi má. Slušný člověk je totiž slušný jen tehdy, když se to hodí jemu.

 

Až příště narazím na slušného člověka, skočím mu do úsměvu hned, ne až potom.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *