Růže

Ať sám tak miluješ

Nebo jsi milovaný

A nic s tím nezmůžeš

A vzdáš to bojování

Pro chvíli poslední

Vzkaz po vodě i vánku

Ten věru trvá příliš dní

A nedoletí ani v spánku

Musí pak poslat někoho

Kdo ještě běžet může

Aby tam v dálce vyřídil

Že uvadají růže

Musí to vědět

Že ještě se tě dočká

A dáma s kosou,

Snad tu chvíli počká

Slunce

Jas všech tvých sluncí, ten tu býval semnou

I ve dnech deštivých ve dne v noci hřál

Navěky, říkal jsi, na všechny životy

Do všech stran světa zněla slova hřejivá

Řeky je slyšely, dnes sotva vzpomínáš

I ve dnech plných slunce zbyl tu jen chladný stín

CHomáče mraků černých, a přes ně slunce nevidím

Celý příspěvek