Když jsem včera volala na chalupu v kolik přijedu, předeslala jsem, že musím jet nakoupit Adamovi, až se vrátí z dovolené, aby měli doma nějaké jídlo.Brambory, chleba a tak.
” Co budeš kupovat brambory…” vyjel na mě Filip, vždyť je jich tady kolem všude plno ( každý soused mu přece brambory dá).
“No brambory budu kupovat proto, že jsem v Praze a potřebuju je v Praze, nepojedu pro bramboty do Roudnice, abych je v něděli vezla do Prahy, že.”
A tak jsem jela pro brambory.
Pak na chalupu.
Zde jsem zjistila v sobotu vpoledne, že je jich tu asi 10, tedy brambor, z toho jsem 8 uvařila k houbám a 2 nakrájela do bramboračky. A už nebyla ani jedna.
Dnbes v podvečer mi volá už z Prahy Adam
” Maminko, to jsi hodná, žes nám nakoupila, ale příště mi to napiš a nemyslím na papír na stole, myslím SMSkou, stavili jsme se cestou v Kauflandu a mezi jiným jsme koupili dvě balení brambor, takže jich tu máme asi 9 kilo…..”.
No co, brambory se rozhodně neztratí.
Když dnes udeřila asi pátá po poledni, povídám Filipovi ” Nejsou brambory, potřebuju brambory k večeři.”
Inu, odjel pro brambory kolem šesté a tak jsem mu ve čtvrt na osm zavolala. Telefon nebral, ale odepsal mi ” Už jedu, dej vařit vodu!”
Voda se z hrnce vyvařila kolem osmé a tak jsem ve čtvrt na devět udělala Báře k večeři šunku s vejci a topinku.
Pak jsem odeslala SMSku ” Víš co? Ty brambory si už můžeš……….”, pročež jsem snědla celou mléčnou čokoládu s lískovými ořechy-nedrcenými.