Nemám moc ráda změny, možná jsem i konzervativní,v každém případě, když změny, tak si je chci vybírat sama, ať už se jedná o výměnu postele, dlaždic v koupelně, nebo auta. Nejsem moc technický typ a pokud má pro mne být něco funkční, musí mi to vyhovovat. Nemám třeba moc ráda, když přijedu domů po 2 dnech, vejdu do koupelny a není tam vana, protože je o patro výš.
Obrovským problémem našich domácností jsou compy. Filip miluje všechny možné přístroje, neustále je mění, inovuje, když to dělá na těch svých, vůbec mi to nevadí.
Je to zhruba 5 let co jsem získala domů svůj první vlastní comp. Byly v něm win98 a já to tak měla ráda, naučila jsem se to všechno ovládat, věděla jsem přesně kam jsem si co uložila a co s tím mám dělat. Jednou v 94 roce jsem neprozřetelně odjela do Bratislavy a když jsem se po 3 dnech vrátila, vidím už od dveří, že na ví Bůh proč zapnutém compu je úplně prázdná plocha.
“Jak se” posléze zjistilo, došlo k přeinstalaci. No nevím, jestli si dovedete představit, že by Vám někdo přeinstaloval comp, když u toho nejste a když neví, co Vy považujete za jeho podstatný obsah. Já jsem se teda nadšeně netvářila, ani když jsem zjistila, že místo 98 makám nově v Milleniích, ani když jsem zjistiola, že Millenia nemají rády DOSovské účetní programy v kterých se pohybuju, ani když jsem data svých klientů dohledávala ještě 2 měsíce.
“Nesnáším ta Millenia!!” řvala jsem po pár týdnech, když jsem se trochu osmělila. No, pár měsíců uběhlo, jednoho dne jsem přijela na chalupu, zapnula svůj tamní comp a hle- místo win 98 i tam Millenia. ” Dělá si ze mě prdel!” usoudila jsem, ale protože tam není žádný DOS, raději jsem to nekomentovala. Bohužel ten chalupní comp neměl rád Millenia sám o sobě a tak zamrzal a zamrzal, ale já si myslela ” No hlavně, že to nejsou XPčka…..”, s těma totiž vůbec neumím.
Je to asi 3 měsíce, co jsem opět přijela na chalupu ( ty moje odjezdy jsou vždycky tak 1-2 denní) a hle, můj comp ” má Venca ” a já mám půjčený Filipův. Ten s XPčky………. No, naučila jsem se a k vánocům jsem dostala novou TV kartu, takže jsem mohla zárověň compovat i programy sledovat. Vychytali jsme i drobné problémky jako nefunkčnost mikrofonu, beden,sluchátek, ovládání síly zvuku, ostrost obrazu a velikost písmen. Pravda, některé funkce XP jsem nepochopila, ale naučila jsem se docela slušně je obcházet jiným způsobem.
Tak.
No a před týdnem jsem odjela na dovolenou.Neprozřetelně. Netuše, že se chystá překvapení.
Je to prý dárek k narozeninám. Černá bedýnka, která se jmenuje ASUS nebo tak nějak, nevím, vzteky vidím ještě hůř než obvykle.
TV v ní hraje, ale i Vyvolení mají modrý podklad, všechno má modrý podklad na podkladu jsou pak věci v jiném modrém odstínu. Zvuk jde, ale jen, když je puštěná ta TV, jinak je to hluché. Pokud chci zvuk a mám puštěnou TV, kterýkoliv otevřený program mě hodí do TV obrazovky, kterou vidět nechci, nemám totiž ráda modrou.
Na klávesnici nevidím nic protože písmena na té mé jsou vidět jen když je podsvícená, tuhle funkci ovšem zapnout nemohu, protože černá bedýnka “to nechce”, klávesnice se sice rozsvítí, ale vydává zvuky, které nelze snést.
Pokud si chci prohlížet fotky a mám puštěnou TV,vidím pořád Žilkovou v nějakých Svatbách, když nechci Žilkovou a chci si prohlížet fotky( vypnu TV), vidím stále fotku Paroubka. A musím dodat, že nejen já:-))))) ovšem to je tak asi to jediné, co je na tom veselé.
Tak nevím, nechápu, proč se mám tvářit nadšeně, když odejdu od věci, která z mého hlesika funguje na 95% ( a že chybí těch 5% je způsobeno tím, že jsem lemra), pročež když se vrátím, najdu věc, která nefunguje vlastně vůbec. Funkčnost tohoto stroje bych si totiž dovolila přirovnat k jízdě autem na bicyklu.