tak……………..Jdou tři želvičky po poušti a mají hroznou žízeň. Po roce cesty najdou kelímek.
“Holky, nemá cenu ho brát, stejně nemáme co pít.” Po dalších třech letech cesty konečně dojdou k oáze, kde je krásné jezírko.
“Holky, teď by se nám hodil ten kelímek. Budeme losovat která pro něj dojde.” A tak losujou.
Ta která prohraje říká: “Tak já pro něj dojdu, ale nesmíte se napít dřív než přijdu!” “Slibujeme.”, řeknou zbývající dvě želvičky.
Po šesti letech se želvička stále nevrací. “Kde je tak dlouho? Už by tady měla být zpátky, no, počkáme ještě půl roku.
” Po dalším půl roce: “Kašlem na to, jdem se napít.”
Když tak ty dvě pijou z jezírka, vykoukne z křoví ta třetí a říká: “Když si teda jako nevěříme, tak já nikam nejdu.”