Protože jsem před několika lety viděla na jakémsi kanálu (už nevím jakém) pár dílů Amerických Trosečníků, zajímalo mě, jak se s touhle "hrou" vypořádala Prima, vlastně, jak se s ní vypořádali u nás:-)a tak jsem se dívala i včera.

První díl vypadal velmi podobně, nebyl natočený na Vranově:-)), ale rovněž v Panamě, scénář i podmínky vypadají totožně.

Zkoukla jsem první díl a byla jsem docela spokojená, je to to, co jsem myslela, že to bude, těším.

Dnes čtu některé poznámky tel. diváků blogerů " chyběla mi znělka bez jmenovek", " stalo se tam několik chyb, třeba, kde se tam vzal ten pes, že by si ho někdo hehe vzal sebou jako osobní věc?!".

Věřte, že nic není chyba a málo co je náhoda, ten pes…….., no, já předpokládám, že ti lidé budou mít za pár dní velký hlad………….., předměty, které si někteří vzali sebou a vypadají jako zbytečný luxus se za pár dní zatraceně pronesou, nikdo nikomu s ničím nepomůže, V téhle show nejde o to,kdo bude sedět v houpacím křesle, ani o to, kdo umyje nádobí, nebo o to, že spát na terase se nesmí. Pořád půjde o 5 milionů, ale zejména půjde o adrenalin, maximální dávky adrenalinu v běžném životě nepotkané.

Pojedou na doraz, na úplný doraz, kdy už si člověk nehlídá ani jak vypadá, ani jak se chová, zůstane jen osobní síla a skutečné povahové vlastnosti, tak dlouho až zůstanou jen dva. A v téhle chvíli pak začne být důležité to, co vidíme my diváci, protože o absolutním vítězi rozhodne hlasování diváků ve chvíli, kdy ti dva už budou sedět vymydlení a odpočinutí v televizním studiu, ve chvíli, kdy emoce, adreanil a všechno už odplave.

V posledním americkém trosečníkovi, kterého jsem viděla proti sobě v tom studiu usedla 54 letá  žena z domácnosti a vymakaný mladík ve věku kolem 25. Já viděla všechna jejich klání a tušila jsem, kdo bude vítěz, ale můj syn, který se k tomu nachomejt prohlásil " To daj jí, to je jasný, dyť se podívej, vlastně stará ženská porazila mladýho kluka, lidi jí budou fandit".

No jo, z tohoto hlediska jsem jí to taky samozřejmě přála:-)), ale já viděla všechna ta klání a tak jsem věděla, že jsou na tom sice velmi podobně s fyzickou výdrží a intelektem a nakonec i s taktizováním, byl tam jen jeden drobný rozdíl, který se nesl celým tím bojem a spočíval v tom, že v opravdu krizové situaci tenhle kluk myslel i na "pomoct" a nejen na "zvítězit", takový drobný charakterový detail, který statisíce díváků nepřehlédlo,  a tak vyhrál on.

A jmenovky? Brzy na ně zapomenete:-)

�