Asi proto, že se na filmy celkově moc nedívám, jsem tenhle neznala, přesto, že Gena Hackmana mám moc ráda.

Vlastně ani včera jsem tomu filmu nevěnovala moc pozornost, zpočátku jsem spíš přepínala, většinou na monitor než na tv obrazovku, ale pokaždé, když jsem se vrátila k Primě a k Hackmanovi, pokaždé řešil nějaký nový výdrb" a nakonec mě to tak zaujalo, že jsem se už dodívala nejmíň na celou druhou půlku filmu.

Byl sice o zločincích a tedy i o zločinu, ale i tak, ten člověk byl připraven naprosto na každý možný podraz, který se mohl vyskytnout  z kterékoliv strany, od kteréhokoliv člověka, ty nejbližší nevyjímaje.

Nejmíň 10x jsem si pomyslela  tak a teď je to už definitivně v prdeli", ale nebylo, pokaždé existovala jiná, předem připravená a tudíž očekávaná eventualita.

Jasně, byl to jen film", ale ponaučení v tom scénáři stejně bylo

 Důvěřovat je prima věc a moct se spoléhat na lidi kolem sebe je taky prima, ale vždycky to chce mít v záloze okamžitě použitelné náhradní řešení. Nic se tím nezkazí a nezbyde Vám čas šťourat se ve vlastním pocitu zklamání."