To není to, oč tu běží!Kdysi dávno jsem několik let plodila texty na jednou serveru, nebudu Damokles jmenovat, o němž jeho provozovatel tvrdil, že je to veřejně přístupná a bezplatná služba. Když jsem na tomhle serveru v roce 2003 začala, bezplatně pravda vypadal, jen tu a tam bylo nezbytné pro využítí nějaké služby odeslat smsku a získat bonusy pro zaplacení", bonusy bylo možné koupit i zasláním platby na bankovní účet provozovatele, který později začal tuhle věc nazývat  dary , provozovatel totiž dospěl k názoru, že dar je dar a není za něj nutné ani poděkovat.

Provozovatel přijímal dary, přikazoval jak se má kdo chovat, co smí a co nesmí říkat, potažmo psát, v jaké řeči je to nebo není přípustné a nakonec zašel tak daleko, že si to, co někteří z nás psali, půjčoval" a používal pro účely reklamy, či lépe, zviditelnění se, na svých jiných webech. A abych nezapomněla! Pokud chtěl člověk na tomto serveru psát, znamenalo to koupit si nakladatelství" a získat tak licenci, což představovalo zhruba 5 milionů damokorun, které představovaly řádově 3.000,- korunčeských, případně několik set korun v smskách v kombinaci s hodinami času strávenými činnostmi vydělávajícími ty damokoruny. Pro mne pak kromě toho nikdy nekončící tanec na ostří Damoklího meče, stačila totiž i jedna špatná věta, nadpis, slovo a v čudu byla buď licence, nebo celé nakladatelství, nebo i všechen ostatní vurtuální majetek a všechny tyto možnosti jsem vyzkoušela na vlastní kůži:o), o jedno nakladatelství jsem přišla i jinak:o)), taky stálo vlastně ty 3.000,- Kč, ale to je jiná kapitola, to byla moje soukromá hloupost.

Na výše zmíněném nejmenovaném serveru jsem skončila, protože mi mnohé z toho co jsem napsala výše vadilo, jediné co mi opravdu nevadilo byly ty finanční příspěvky , které nebyly povínné, já je buď poslat mohla  nebo nemusela, ale nepřipadalo mi nijak mimo, protože ačkoliv jsem naprostý technický debil, už jsem za ta leta pochopila, že když chci něco dělat na compu, musím ho mít, chci-li to dělat na netu, musím mít připojení. Chci-li mít  svůj web, musím kromě připojení (abych se na něj mohla občas podívat) mít zaplacenu doménu a taky hosting ( jste překvapení, co?:-))). Každý, kdo má svou doménu a hosting, za něj musí platit.

Včera mi tu zmizel pod rukama jeden blog (ježiš ne, já to nepokazila:o)) uprostřed diskuse k článku, kterým bloger X popíral vlastně všechno, co tu teď píšu. Bylo to celé dost kontroverzní, i když ne zas tak úplně, ale ty najednou prázdné ruce" mě stejně zaskočily, ale pak jsem si vzpomněla na situaci starou zhruba rok a půl, na chvíli, kdy  mi byla odebrána licence k psaní " za to, že jsem si adminovi Damokla dovolila v přímé diskusi tvrdit, že slovenština je pro psaní stejně dobrá jako čeština. Tehdy stejný bloger X napsal, že  už nevím, jak bych se zviditelnila a že, když jsem někde na návštěvě, mám respektovat pravidla pána domu a když ne, mám smůlu.".

A tak jsem z té návštěvy odešla, pravda bez zálohy dat, za jejichž publikování jsem si zaplatila.

Za každou službu, kterou používám pro svůj život, musím zaplatit, čistírnou počínaje, telefonováním konče a mnohde zaplatím draze v jiných službách i to, co je propagováno jako zadarmo, zaplatit, případně přispět na něco co funguje a při poskytování služby se ke mně ještě chovají i slušně, mi žádný problém nedělá, tím spíš, že se může jednat i o částku představující třeba 8.30  nebo 83,- Kč měsíčně.