Ventilátor a papundeklová krabice

jsou věci důležitější než fén a pyžamo! 

Po uplynulém víkendu jsem usoudila, že Budha patrně chce,  abych už nikdy nikam nejezdila, a to ani domů k Vltavě a že mi zřejmě dává najevo, že pokud chci spát, tak možná jedině u Labe, tady totiž je ventilátor i krabice.

Vždycky když se někam vypravím, podvědomě se těším i na to, že se vklidu vyspím a nebudu od 4 vstávat s nejrůznějšími zvířaty, nebo proto, že se mi někdo snaží rozervat ušní bubínky kangem.

Bohužel, realita je jiná a tak kamkoliv přijedu, tam se staví, přestavuje, vyměňuje střecha, někde se nachází zavřený pes, který chce zhruba v 6 ven, nebo v 6 alespoň vstává někdo velmi na doslech a ještě je při tom velmi hlučný. Nedávno se mi dokonce stalo, že jsem zaslechla jak jeden:o)) říká v 7 ráno venku dělníkům " Mucík ještě spí, má toho hodně!" :o))

Pravda ovšem taky je, že pokud hlučná realita člověka vzbudí ráno kolem 6,7, je už člověk alespoň nahrubo vyspaný a čas mezi tou 6,7 a dalším nezbytným vstáváním se dá využít i velmi příjemně:o) Toto ovšem neplatí, pokud jste zvuky, které neznáte, už neznáte, nebo znát nechcete, probudí ve 3 ráno.

Třeba takový kohout. Nepochybuju o tom, že i jedinci žijící v této moderní době a navíc ve městech věcí, vědí co je to kohout a co dělá krom toho, že od rána do večera obšťastnujě slepice a ty pak snáší vejce z kterých by se, kdybychom je nesežrali, vylíhla kuřátka. No prostě někteří lidí mají kohouty a kouhouti krom toho, že obšťastňují, také kokrhají, někteří už ve 3 ráno slušného Středoevropského času. Je-li v doslechu jednoho kouhouta více kohoutů, zakokrhá jeden a spustí se kokrhací lavina.

Tentovíkendový můj" kohout začal ve 3 a tu první noc jsem napřed chvíli nechápala co je to za zvuk a došlo mi to zhruba k 4., když už z toho byl sbor.

Chvíli jsem se snažila proměnit ten zvuk v něco hezkého, třeba představou kohouta na víně, ale nešlo to a tak jsem si při tom nočním přemýšlení o přehlušení toho koloritu vzpomněla na kuchařku Emmu a jejího psa, který vnoci kvílel, protože ho bolely uši. Patrně kvílel hodně a Emma z tohoto důvodu na noc zapínala ventilátor, mezi jehož lopatky zasunula papundeklovou krabici a v takto vyrobeném svém vlastním hluku klidně spala.

No, Budha neBudha:o), doma sedět nebudu a tak vybalím z cestovní tašky pár nepotřebností a udělám v ní místo pro ventilátor.

Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *