Ekl k jídlům jsme si asi vyrobili většinou už za mala. Prostě si nevzpomenu na žádné jídlo, které by mi bylo odporné když už jsem byla velká. Čím to asi je, že? Je to tím, že nutíme ty malé bezbranné tvory konzumovat něco, do čeho by sami nešli! O věcech které se mi eklují většinou říkám nesnáším"!

Pokud jde o jídla, od mala nejím špenát, plíčka na smetaně-tzv pajšl", koprovou omáčku, dršťkovou polévku, rýži v mlíku, krupicovou kaši a žemlovku.

Některá jídla mi znechutila školní jídelna, některá babička, když mi je vařila protože jsem zlobila, ta sladká jídla mi pak znechutila máma, protože nic jiného uvařit neuměla a když máte 3x v týdnu k večeři sladkou rýži a 3x krupici…., no br ještě po desetiletích:o)

V dospělosti jsem si  vyrobila ekl" k některým jídlům už sama. Nejím třeba ústřice a to od doby,kdy jedna byla zkažená. Nejím játra, ledvinky a podobná filtrovací zařízení a nakonec, nejím vůbec nekterá masa, protože odporné mi připadá jíst některé tvory, třeba srny.

Pokud jde o nápoje, z dětství nesnáším výlučně horké mléko, takové to jak se na něm udělá škraloup, tohle vypít, asi bych umřela:o), odpor k ostatním nápojům jsem si ale vyrobila už v dospělosti jejich nerozumnou konzumací, třeba Becherovka, tu nemusím ani ucítit, stačí mi uzřít lahev:o))

Nesnáším zvuk pilovaných nehtů ( a zvuk pilování čehokoliv), ale nesnáším taky zlomený nehet(vlastní), záděry u nehtů (číkoliv) a jejich nípání:o)).

Nesnáším hráškově zelenou s nádechem do žluta,protože tuhle barvu měly moje léky na zápal plic, když mi bylo 8. Můj syn má touhle barvou vymalovanou kuchyň a vždycky se diví, že nechci udělat ani kafe:o).

Nesnáším vlnu protože kouše a tanga, protože se zařezávají, což nesnáším:o))

Eklujou se mi kožešiny, protože si představím z čeho jsou, proto je nesnáším a nenosím.

Nesnáším zvednutá prkýnka na WC, protože se mi ekluje ten moment, kdy si sednu až někam do studené vody. Taky nesnáším vanovou baterii přepnutou na sprchu a hlavně ten moment překvapení, když mi studená voda vystříkne nečekaně do obličeje.

Nesnáším lež a v souvislosti s ní se možná nabízí i jeden z nějvětších životních eklů, nesnáším komunisty a možná je tenhle pocit celoživotně posílený názory mého otce, který je rovněž bytostně nesnášel a přesto, že byl v té 2. válce totálně nasazený a skončil v Itálii v koncentračním táboře jako odsouzený k trestu smrti, jeho nesnášení nacistů nedosahovalo ani 10%  100%  eklu ke komunistům. A když se nad tím celým zamyslím, musím říct, že můj otec mě nikdy nenutil jíst špenát ani žádná jiná jídla z kterých se mi zvedal žaludek, nenutil mě pít horké mléko, nepiloval si přede mnou nehty, nekupoval mi hráškově zelené věci a nikdy nenechal zvednuté prkénko na WC.

No a příště bychom mohli Kamiliči o tom co se nám naopak vůbec neekluje:o))