vždycky když žijete od něčeho k něčemu, letí to rychleji.
Když jsem jěště chodívávala pravidelně do práce posledních 13 pracovních let byla vlastně jen období od něčeho k něčemu, termínů kvůli kterým nebylo možné si brát dovolenou nebo plánovat cokoliv.
Zálohy, výplaty, DPH, silniční daně, daně z příjmů, odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Zálohy 25. v měsíci, výplaty 10. ale většinou až do toho 10. se nevědělo jaké vlastně budou, protože se počítaly z výše jednotlivých obratů zaměstnanců, takže většinou až do toho 10. se nevědělo kolik čeho se má kam zaplatit.
Narozeniny jsem si za ta léta slavit odvykla, protože je mám těsně před vyvrcholením zdaňovacího období. Dovolenou jsem nikdy nemohla mít v prosinci-protože se blížil konec roku, v lednu protože byl termín DPH, ani v březnu, protože se dělaly daně, v dubnu, protože byl termín DPH, včervenci a říjnu ze stejného důvodu, a nikdy týden po DPH, protože po jeho zaplacení se rozpočítávalo k rozdělění to co po něm k rozdělení zbylo.
Taky v žádném měsíci do 10. kvůli výplatám. A zdálo se mi, že to jde všechno strašně rychle.
Od doby co do práce pravidelně nechodím termínů ubylo, zbylo DPH a daně v březnu a červnu. Nikdy nic nemůžu v březnu a červnu, pak taky v lednu, dubnu, červenci a říjnu, přibylo účtování služeb od února do konce května, časové úseky se prodloužily a běh času se díky tomu zrychlil.
Teď už nežiju od výplaty k výplatě:-), ale od daně z přidané hodnoty k dani z přidané hodnoty, čas neubíhá po měsících, ale rovnou po čtvrtletích. Asi bych měla shánět spíš měsíční plátce:-)
