a Hřebenáč bydlí sám.Náš kočk courá venku každou noc, prostě jakmile se setmi vystřelí z postele a žene se někam do světa, od pondělka do čtvrtka, v sobotu a v neděli ho ovšem lze přivolat, sice ne snadno, ale dá se. Ne v pátek, to prostě zmizí a objevuje se až v sobotu k ránu. Můj muž říká, že kočk chodí v pátek na diskošku, což je možné, protože ve vedlejší vesnici se pravidelně konají Absolut disco párty za účasti rádia North Music, ale slyšet sem nic není. To znamená, že kočk má třejmě diář a v něm zakroužkované pátky.

Krmení pes jsme už dávno přesunuli za času stmívání na čas po poledni, stalo se tak proto, že ex l. místopředsedkyně, nyní předsedkyně smečky miluje kromě ještěrčiček v trávě a běhu lesem už jen jednu věc- jídlo, kvůli němu vpodstatě vstává a pak už zas klidně může den skončit. Gerinka tedy kdysi dávno svolala odbory a prosadila jídlo na 13tou hodinu.

Gerinčiny hodinky jsou patrně řízené z věže, nevšimla jsem si totiž, že by si nějak upravovala čas a nebo reaguje na závěrečnou znělku Moravcových otázek, protože dnes přesně ve 13, což bylo do včerejška jen 12, do mne začala pošťuchovat, což vypadá tak, že mi bere levou ruku z klávesnice a nehodlá mi ji vrátit dokud nevstanu a nenadám.

A pak ten dnešní mejl….

Hřebenáče znám už pár let, teda jeho i ji. Když jsem ho viděla poprvé bylo to proto, že si  přišel stěžovat na Adama a jeho počítačové hry. Jsou prostě takoví spíš tiší, nenápadní, vypadalo to, že mají stejné zájmy, byt si zrekonstruovali moc hezky a potkat je se dalo většinou v pátek navečer nebo v sobotu brzy ráno, když nakládali na střechu auta kola nebo lyže. Zkrátka a dobře, dva lidé o kterých bych vůbec nezapochybovala, že k sobě patří, lidé se shodným životním stylem.

V tom dnešním mejlu stála prosba o přepočítání záloh na služby, protože v tom bytě už bydlí jen jeden z nich. Překvapilo mě to, nemyslela bych, že takoví lidé se dokáží třeba jen pohádat, ale, třeba se ani nepohádali, věci co překvapí se prostě někdy dějí.