Pak bílou všechno se pokrylo
málo či moc, bylo to jedno,
všechno zlatě Tvé Slunce zalilo

Pod květy bílými vnoci u náhonu
tak pevně držels mne, já Tebe
a v tichu slyšela jsem miliony zvonů

Zase jsi zlatý, krásně rozesmátý
vzduch je teď plný trávy vůní.
Je sedmý a zítra začne desátý